
Důstojné místo posledního rozloučení
Klasický pohřební rituál, kdy je zesnulý jeden nebo dva dny vystaven ve svém domě, už známe v Evropě jen z historických obrazů nebo filmů. Ten umožňoval všechny formy rozloučení - úřední, soukromé, intimní, sólo, v páru, nebo v malých skupinách. Budova pohřebního ústavu Velatorio de Jove v pobřežním městě Gijón ve španělské Asturii je postavena plně v duchu této tradice. S tímto cílem navrhovali autoři projektu i vnitřní prostory obřadní síně - ty podporují a dovolují všechny jednotlivé formy truchlení a posledního rozloučení v jeho nezkreslené a otevřené podobě.
Funkční smuteční obřadní síň
Budova, která je zapuštěná v jižním svahu a je téměř 80 metrů dlouhá, vypadá při pohledu ze silnice jako přízemní budova. Nad čtyři metry vysokým terénním navýšením ústí do přístavu velkorysé prosklení. Žádný náboženský symbol nenaznačuje skutečnou funkci budovy. Nápovědou je pouze nenápadný štít pohřebního ústavu blízko vjezdu vozidel v zadní části budovy a vyšší část objektu s parkovištěm. Až odtud, přibližně deset metrů nad úrovní ulice, odhalí budova svůj střešní prostor. Návštěvník vstupuje dovnitř vzadu, prostřednictvím věže ve tvaru krychle, ve které jsou výtah a schody. Za vchodem pak prochází velkým foyer. Poté se náhle ocitne v síni působivé délky, která se otevírá do obou stran. Celá jižní fasáda haly, která je rozdělena na dvě funkční oblasti, se velkoryse otevírá pohledem na městský přístav. V levé části je zóna pro občerstvení, napravo začíná asi 50 metrů dlouhá pasáž, která je rozdělena střešními nosníky a pěti skupinami sedaček, uspořádaných v pravidelných intervalech. Každá z nich označuje vstup do malého, intimního prostoru, jehož součástí je uzavřené atrium, šatna, WC, dva pokoje s čalouněnými sedadly pro pozůstalé a místnost s rakví.
Zesnulý zde zůstává jeden nebo dva dny. Vlastní pohřeb se pak koná na hřbitově. Architektům se podařilo dát veřejnému prostoru nejen tichou důstojnost, ale také příjemnou prostornost a přiměřenou intimitu. Velké a menší místnosti čerpají svou kvalitu z jednoduchosti a poklidu, dokonalé konstrukce a kontrastu světlých a tmavých ploch.
Denní světlo je vzrušující a navozuje efektní akcenty, využívá přitom světlíky, nádvoří a stínění. Koncepce umělého osvětlení podporuje zónování, strukturování a zvýraznění různých oblastí jak uvnitř, tak i venku. Současně se tady mohou pozůstalí loučit až s pěti zesnulými. Smuteční hosté proto nejsou v tomto prostorném interiéru nutně osamoceni. A pouze ti, kteří to chtějí nebo snesou, vstoupí do "vnitřního kruhu". A i tady si mohou pořád vybrat, zda se podívají na otevřenou rakev nebo ne. Koneckonců, rozloučení není otázkou denominace, a tak slouží tato budova jako nabídka žijícím a na počest zemřelých
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Kreativní omítky StoSignature na fasádě šlapanického Domu v parku Riegrova
Investorem nového objektu bylo město Šlapanice, které si pro výstavbu vybralo stavební firmu 3V & H, s. r. o. z Uherského Brodu. Původně měla být výstavba zahájena už v září 2019, ale až na podzim 2020 po skončení tradičních Šlapanických slavností byl zbourán stávající altán, aby se uvolnilo staveniště pro stavbu nového moderního hudebního altánu. Dále bylo zbouráno i původní bistro a na jeho místě se začala stavět nová multifunkční budova s knihovnou pro děti i dospělé, přednáškovým sálem, kavárnou a restaurací včetně terasy. V březnu 2021 byl dokončen nový altán a upraveny stávající plochy v jeho nejbližším okolí. Městská knihovna a s ní i celý objekt Domu v parku Riegrova pak byl slavnostně otevřen 6. listopadu 2021.
Městský park ve Šlapanicích i nový Dům v parku jsou přirozeným centrem společenského života a místem setkávání
Nová budova, postavená podle návrhu týmu architektů a projektantů architektonické kanceláře Archix pod vedením Ing. arch. Milana Podroužka není okázalá a svým jednoduchým tvaroslovím odpovídá budovám v podzámčí. Navržený nový objekt je proveden ze dvou částí. V jedné z nich, kolmé k ulici Riegrova je umístěna restaurace. Tento blok obsahuje kromě nezbytného zázemí také veřejné toalety. Náplní druhé části, která je kolmá na blok restaurace je městská knihovna. Hlavním těžištěm dispozičního „kříže“ v průniku obou hmot je víceúčelový prostor pro setkávání. Flexibilně jej lze propojit bud’ s restaurací, nebo s prostorem knihovny, ale může být také využit samostatně. Elevace sálu navazuje na stávající terén a volně přechází do pobytových teras v exteriéru.
Fasádám dominuje omítka, dřevěný obklad, sklo, kov a keramická krytina
Fasádu tvoří kontaktní zateplovací systém StoTherm Vario a na povrchovou úpravu byl použit systém kreativních omítek StoSignature imitujících beton. Realizaci budovy měla na starost uherskobrodská firma 3VaH, ale finální povrchy fasády dělala osvědčená a zkušená firma Oldřich Srcháček ze Zlína. Podle Martina Kadlce z firmy Sto měla budova několik specifických detailů, jako např. zešikmení ostění a zlom ve štítové stěně. „Důležité bylo také správně zvolit detail napojení na dřevěné obložení. V soklové části je použita hydroizolační stěrková hmota StoFlexyl, takže omítky mohly být staženy až k terénu. Celá akce probíhala v komplikované době, kdy se dlouho čekalo na materiály, výbornou koordinací se stavbou se však podařilo dokončit fasády včas a v bezvadném stavu.“
Informace o projektu:
Objekt: Kavárna, restaurace a městská knihovna Dům v parku Riegrova, Šlapanice
Architekti: Archix s.r.o., Brno, Ing. arch. Milan Podroužek s týmem spoluautorů
Realizace:
- generální dodavatel 3V & H, s. r. o., Uherský Brod,
- fasáda Sto: Oldřich Srcháček, Zlín
Kompetence Sto:
- fasádní systém StoTherm Vario,
- omítky StoSignature se vzhledem betonu,
- na soklu organická stěrková hmota pro hydroizolaci a ochranu před vlhkostí StoFlexyl