
Důstojné místo posledního rozloučení
Klasický pohřební rituál, kdy je zesnulý jeden nebo dva dny vystaven ve svém domě, už známe v Evropě jen z historických obrazů nebo filmů. Ten umožňoval všechny formy rozloučení - úřední, soukromé, intimní, sólo, v páru, nebo v malých skupinách. Budova pohřebního ústavu Velatorio de Jove v pobřežním městě Gijón ve španělské Asturii je postavena plně v duchu této tradice. S tímto cílem navrhovali autoři projektu i vnitřní prostory obřadní síně - ty podporují a dovolují všechny jednotlivé formy truchlení a posledního rozloučení v jeho nezkreslené a otevřené podobě.
Funkční smuteční obřadní síň
Budova, která je zapuštěná v jižním svahu a je téměř 80 metrů dlouhá, vypadá při pohledu ze silnice jako přízemní budova. Nad čtyři metry vysokým terénním navýšením ústí do přístavu velkorysé prosklení. Žádný náboženský symbol nenaznačuje skutečnou funkci budovy. Nápovědou je pouze nenápadný štít pohřebního ústavu blízko vjezdu vozidel v zadní části budovy a vyšší část objektu s parkovištěm. Až odtud, přibližně deset metrů nad úrovní ulice, odhalí budova svůj střešní prostor. Návštěvník vstupuje dovnitř vzadu, prostřednictvím věže ve tvaru krychle, ve které jsou výtah a schody. Za vchodem pak prochází velkým foyer. Poté se náhle ocitne v síni působivé délky, která se otevírá do obou stran. Celá jižní fasáda haly, která je rozdělena na dvě funkční oblasti, se velkoryse otevírá pohledem na městský přístav. V levé části je zóna pro občerstvení, napravo začíná asi 50 metrů dlouhá pasáž, která je rozdělena střešními nosníky a pěti skupinami sedaček, uspořádaných v pravidelných intervalech. Každá z nich označuje vstup do malého, intimního prostoru, jehož součástí je uzavřené atrium, šatna, WC, dva pokoje s čalouněnými sedadly pro pozůstalé a místnost s rakví.
Zesnulý zde zůstává jeden nebo dva dny. Vlastní pohřeb se pak koná na hřbitově. Architektům se podařilo dát veřejnému prostoru nejen tichou důstojnost, ale také příjemnou prostornost a přiměřenou intimitu. Velké a menší místnosti čerpají svou kvalitu z jednoduchosti a poklidu, dokonalé konstrukce a kontrastu světlých a tmavých ploch.
Denní světlo je vzrušující a navozuje efektní akcenty, využívá přitom světlíky, nádvoří a stínění. Koncepce umělého osvětlení podporuje zónování, strukturování a zvýraznění různých oblastí jak uvnitř, tak i venku. Současně se tady mohou pozůstalí loučit až s pěti zesnulými. Smuteční hosté proto nejsou v tomto prostorném interiéru nutně osamoceni. A pouze ti, kteří to chtějí nebo snesou, vstoupí do "vnitřního kruhu". A i tady si mohou pořád vybrat, zda se podívají na otevřenou rakev nebo ne. Koneckonců, rozloučení není otázkou denominace, a tak slouží tato budova jako nabídka žijícím a na počest zemřelých
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
,,Plast to Be" v Lyonu
Podle návrhu francouzské architektonické kanceláře Patriarche vznikla na jihovýchodě Lyonu novostavba pro Svaz francouzských výrobců umělých hmot. Stavba spojuje na jednom místě různá
oddělení a zároveň měla zprostředkovávat atraktivitu plastových výrobků. Budova koncipovaná jako campus, který je možné rozšiřovat, zahrnuje jak kanceláře a školící prostory, tak i knihovnu materiálů a výstavní prostory. Třípatrová budova optimálně využívá ostře se sbíhající stavební pozemek. Fasády organicky tvarované stavby charakterizují pásy, které jsou horizontálně umístěné nad sebou a oddělené širokými skleněnými pásy – plynulá hra tvarů, která znázorňuje v přeneseném smyslu flexibilitu a rozmanitost umělé hmoty. Přečnívající první patro vytváří v přízemí chráněný vstupní prostor a na třetím patře pohostinnou střešní terasu. Centrálně položené atrium spojuje dohromady jednotlivá poschodí a funkce: sahá ze vstupního a výstavního prostoru až do horních poschodí, v nichž se střídají kanceláře s prostory pro neformální setkávání. Princip fasády s organicky probíhajícími pásy pokračuje I v interiéru.
100% využité přednosti fasádního systému StoVentec R
Ve dvou patrech lyonské budovy se střídají fasádní pásy oděné do světle šedé metalizující omítky, nanesené na předsazené provětrávané fasádě StoVentec R a upravené metalizujícím nátěrem StoColor Metallic. Systém StoVentec tak i na této stavbě potvrdil široké pole možností a příležitostí, které poskytuje v oblasti svobody fasádního designu: téměř žádný jiný systém nenabízí takovou svobodu při navrhování odvětrávaných fasád s povrchem tvořeným omítkou, jako StoVentec R. Můžete si vybrat, zda chcete mít hladkou nebo hrubou texturu omítky, matné nebo lesklé povrchy, stejně jako individuální barvy. Dají se s ním vytvořit jedinečné textury – od jemné po hrubé, lineární a grafické textury. Různé materiály od roztírané omítky až po omítky s individuální texturou s různými velikostmi zrn pro nové kombinace a techniky. A StoVentec R má ještě další přednost: s jeho flexibilní nosnou deskou je vhodný pro zaoblené či zakřivené fasády. Jak ukazuje budova Svazu francouzských výrobců umělých hmot, architekti z lyonské kanceláře Patriarche přednosti tohoto systému maximálně využili.
Investor: Allize-Plasturgie, Lyon
Architekt: Patriarche, Lyon
Místo: Boulevard Edmond Michelet, Lyon
Kompetence firmy Sto:
předsazená provětrávaná fasáda (StoVentec R),
fasádní omítka (Stolit MP), barva s metalickým efektem (StoColor Metallic)
Realizační firma: Reppelin entreprise, Chassieu
Fotografie: Manuel Panaget




























