
Důstojné místo posledního rozloučení
Klasický pohřební rituál, kdy je zesnulý jeden nebo dva dny vystaven ve svém domě, už známe v Evropě jen z historických obrazů nebo filmů. Ten umožňoval všechny formy rozloučení - úřední, soukromé, intimní, sólo, v páru, nebo v malých skupinách. Budova pohřebního ústavu Velatorio de Jove v pobřežním městě Gijón ve španělské Asturii je postavena plně v duchu této tradice. S tímto cílem navrhovali autoři projektu i vnitřní prostory obřadní síně - ty podporují a dovolují všechny jednotlivé formy truchlení a posledního rozloučení v jeho nezkreslené a otevřené podobě.
Funkční smuteční obřadní síň
Budova, která je zapuštěná v jižním svahu a je téměř 80 metrů dlouhá, vypadá při pohledu ze silnice jako přízemní budova. Nad čtyři metry vysokým terénním navýšením ústí do přístavu velkorysé prosklení. Žádný náboženský symbol nenaznačuje skutečnou funkci budovy. Nápovědou je pouze nenápadný štít pohřebního ústavu blízko vjezdu vozidel v zadní části budovy a vyšší část objektu s parkovištěm. Až odtud, přibližně deset metrů nad úrovní ulice, odhalí budova svůj střešní prostor. Návštěvník vstupuje dovnitř vzadu, prostřednictvím věže ve tvaru krychle, ve které jsou výtah a schody. Za vchodem pak prochází velkým foyer. Poté se náhle ocitne v síni působivé délky, která se otevírá do obou stran. Celá jižní fasáda haly, která je rozdělena na dvě funkční oblasti, se velkoryse otevírá pohledem na městský přístav. V levé části je zóna pro občerstvení, napravo začíná asi 50 metrů dlouhá pasáž, která je rozdělena střešními nosníky a pěti skupinami sedaček, uspořádaných v pravidelných intervalech. Každá z nich označuje vstup do malého, intimního prostoru, jehož součástí je uzavřené atrium, šatna, WC, dva pokoje s čalouněnými sedadly pro pozůstalé a místnost s rakví.
Zesnulý zde zůstává jeden nebo dva dny. Vlastní pohřeb se pak koná na hřbitově. Architektům se podařilo dát veřejnému prostoru nejen tichou důstojnost, ale také příjemnou prostornost a přiměřenou intimitu. Velké a menší místnosti čerpají svou kvalitu z jednoduchosti a poklidu, dokonalé konstrukce a kontrastu světlých a tmavých ploch.
Denní světlo je vzrušující a navozuje efektní akcenty, využívá přitom světlíky, nádvoří a stínění. Koncepce umělého osvětlení podporuje zónování, strukturování a zvýraznění různých oblastí jak uvnitř, tak i venku. Současně se tady mohou pozůstalí loučit až s pěti zesnulými. Smuteční hosté proto nejsou v tomto prostorném interiéru nutně osamoceni. A pouze ti, kteří to chtějí nebo snesou, vstoupí do "vnitřního kruhu". A i tady si mohou pořád vybrat, zda se podívají na otevřenou rakev nebo ne. Koneckonců, rozloučení není otázkou denominace, a tak slouží tato budova jako nabídka žijícím a na počest zemřelých
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Rodinný dům Casa Patxaran ve Villanueva de Villaescusa ve standardu Pasiv Plus
Architektka Ana Peroja Sierra interpretovala klasickou typologii rodinného domu Casa Patxaran s užitnou plochou 145 m2 moderním způsobem v racionální a střízlivé koncepci. Velkou váhu přitom kladla na co největší komfort uživatelů, který by byl provázen co nejnižší ekologickou zátěží. Aby toho dosáhla, optimalizovala úpravu a technické dispozice budovy: regulovaná ventilace, správné osvětlení, využití obnovitelných energií a promyšlený výběr použitých materiálů snižují nejen spotřebu elektřiny, ale i emise CO2. Právě při výběru materiálů byl kladen velký důraz na to, jaké dopady má jejich výroba na životní prostředí, důležitá byla i blízkost zdrojů, vznikající odpadní produkty, rychlost montáže, fyzikální chování materiálů a také životnost, údržba a možnost recyklace. Kromě vybetonované základové desky byla celá zbývající struktura realizována z CLT panelů – masivních dřevěných desek, které se skládají z řeziva, které je lepeno křížem a ve vrstvách. Architektka se rozhodla pro dřevo mimo jiné i kvůli jeho mimořádným izolačním vlastnostem, protipožární ochraně a flexibilnosti, ale také protože se velmi dobře přizpůsobuje měnícímu se klimatu a povětrnostním vlivům.
Vynikající výsledky Blower-door testu i díky armovací tkanině Stoguard Mesh
Dokonalou vzduchotěsnost a neprůvzdušnost obálky budovy n50 prokázal i Blower-door test s výsledkem 0,2-1/hod.. Parotěsná membrána a 100% bariéra proti infiltraci vzduchu se samolepící armovací tkaninou StoGuard Mesh i na tomto domě potvrdila, že je zárukou vytvoření bezpečné a dokonale vzduchotěsné ochranné vrstvy. Nízký je i součinitel prostupu tepla (0,139 W/(m²K) fasády s odolným fasádním zateplovacím systémem StoTherm Classic. Měrná roční potřeba tepla na vytápění domu ve španělské Kantábrii je pouhých 8 kWh/(m2a) a celková potřeba primární energie spojená s provozem budovy je 45 kWh/(m2a).
Investor: M. Aranzazu Sanz Barreiro & F. Javier Casas Reinares
Architekt: Ana Perojo Sierra, Santander, Cantabria,
Místo: Villanueva de Villaescusa
Kompetence firmy Sto:
Zateplovací fasádní systém StoTherm Classic, bariéra proti vzduchu a vlhkosti StoGuard
Realizace: Construcciones Sorribero, Renedo de Piélagos
Foto: Julen Esnal, Barcelona




































