Zdařilá rekonstrukce rodinného domu architektů Hany a Radima Horákových v brněnské „Kamence“
Architekti se rozhodli dům přestavět a současně nenarušit unikátní charakter místa
Snahou navrhované úpravy bylo celou dispozici vyčistit a objekt stavebně oddělit od okolních domů, vybudovat se měly vlastní přípojky technické infrastruktury a navýšit se měla užitná plocha objektu. Zároveň chtěli architekti přinést do interiéru co nejvíce přirozeného světla. Jako nejjednodušší možnost se nabízelo zvednutí celé stavby, což se autorům projektu a současně majitelům domu vzhledem k lokalitě nejevilo jako šťastné řešení. Stavbu chtěli zachovat co nejnižší, proto navrhli zvětšení užitné plochy uskutečnit částečným zastavěním stávajícího dvorku novou jednopodlažní přístavbou.
Nová dispozice, větší světlé výšky a více světla v interiéru
V přízemí domu je teď v části pod sedlovou střechou umístěn velký obývací pokoj s jídelním stolem (v této části je prostor zcela otevřen a prosvětlen shora střešními okny) a kuchyňský kout. Odsud lze vejít do malé šatny a po schodišti vystoupat do ložnice, která se vikýřem otevírá ke skále lomu. Z obývacího pokoje jsou navrženy dveře do části s bývalými přístavky, místo kterých je nyní jeden pokoj, sloužící dětem. Pokoj navazuje na malé vnitřní atrium sevřené mezi okolními domy. V přízemí je také malá lichoběžníková pracovna (reaguje na tvar pozemku), samostatné WC a koupelna, která je uvnitř prosvětlena střešním světlíkem. Atrium osvětluje přes okno i hlavní obytný prostor.
Fasádní systém Sto s omítkou pohledově oddělil původní část domu od nové přístavby
Nová přístavba je celá řešena s plochou střechou, stěny jsou sendvičové, kdy pohledové části do exteriéru tvoří vyzdívka z plných pálených cihel z bouracích prací na původním domě. Cihly mají odkazovat na prvotní obyvatele lokality, kteří byli často zaměstnanci nedalekých cihelen, z kterých si stavební materiál nosili. Cihly jsou doplněny o pohledové betony (sokl, atika), které vybíhají do dvora v jednoduchém přestřešení nad venkovním sezením. Ploché střechy jsou pojaté jako zelené extenzivní, nad novou přístavbou jsou doplněné o malou pobytovou terasu.
Původní část domu architekti hmotově sjednotili a zjednodušili. Šikmá střecha je pokryta opět plechem, ale nově v antracitové barvě (původní byl červený), která odkazuje na původní použití černých asfaltových pásů jako krytiny u někdejších nouzových domků. Celý původní objem je zateplen minerálním fasádním systémem StoTherm Mineral s kreativní povrchovou úpravou omítkami StoSignature ve vzoru betonu.
Informace o projektu:
Investor: Privátní investor, Brno
Architekt: Ing. arch. Radim Horák, Ing. arch. Hana Horáková, Brno, www.kamkabi.net
Fotografie: Pavel Barták
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Nová podoba staré Mlýnice v Bratislavě
Skvost, který investorovi utkvěl v paměti
Budova mlýnice byla postavena v polovině 60. let minulého století a až do roku 1992, dokdy výroba fungovala, se v ní mísily příměsi do betonových kvádrů. Nevyužívanou mlýnici objevil Oto Bortlík, společník a jednatel slovensko-rakouské stavební firmy Ise v roce 2010. Už tehdy mu jako stavbaři díky své podobě a použitým materiálům a postupům utkvěla v paměti. O pět let později se zde náhodou ocitl znovu a začal zkoumat, komu nemovitosti patří, zda jsou na prodej, co zde bylo v minulosti a zda není pozemek kontaminován. Následně si vše přepočítal, konzultoval s rakouskými partnery ve firmě, objekt od původního majitele odkoupil a začal připravovat přestavbu.
Záměrem bylo zachovat maximum z původní budovy a nezasáhnout do její podstaty
Se svým plánem oslovil architekty Štefana Polakoviča a Lukáša Kordíka z ateliéru GutGut. I když do té doby s nimi nespolupracoval, znal jejich práci a věděl, že mají svůj rukopis. Důležitá byla i zkušenost ateliéru s rekonstrukcí paneláku v Rimavské Sobotě, za kterou dostali v roce 2014 architektonickou cenu CE.ZA.AR. Spolupráci na projektu si obě strany pochvalovali. Architekti přinesli koncept a během celého procesu projektování s investorem diskutovali a hledali optimální řešení z hlediska ceny, designu a architektury, aby byly vzájemně spokojeni. Od začátku bylo záměrem zachovat maximum z původní budovy a nezasáhnout do její podstaty, pro kterou ji koupili. Zároveň však také maximálně využít, co nabízí. Podařilo se to díky vložení různých přemostění a dalších úrovní, přičemž zůstalo zachováno centrální atrium. Projekt získal pravomocné stavební povolení a bourací povolení nepotřebnou přístavbu v březnu 2016 a hlavní objekt se začal kolaudovat koncem června 2017.
Nové centrum nabízí eventové prostory, kanceláře a loftové byty
Návštěvník multifunkční Mlýnice na Turbínové ulici najde v přízemí eventový prostor s plochou přes 700 čtverečních metrů, doplněný o menší uzavřený prostor s téměř stovkou čtverečních metrů pro VIP prostory. Na čtyřech patrech jsou kanceláře a coworkingové prostory a na dvou horních patrech je šest loftů s výměrami od 69 do 103 čtverečních metrů (ke každému z bytů přísluší terasa). Kanceláře mají plochu téměř 2 100 m2, která je rozdělena do 16 prostor od 42 do 283 m2, přičemž dvě z těchto prostor jsou coworkingové centra. Součástí areálu je i sousední Silo, které se v druhé fázi změní na kanceláře s užitnou plochou 547 m2.
Zateplení fasády se systémem STX.THERM ALFA
Zateplovací systém na bázi polystyrenových izolačních desek představuje nejrozšířenější řešení zateplení v České republice i v celé Evropě. Systém STX.THERM ALFA, použitý v průběhu obnovy staré mlýnice v Bratislavě, je jeden z nejkvalitnějších zateplovacích systémů (ETICS) na trhu. Od roku 1996 se s ním zateplilo více než 10 milionů m² ploch v České republice a na Slovensku. K výhodám tohoto systému patří nízké zatížení konstrukce budovy a relativně nenáročné provedení zateplení.
Objekt:
Přestavba mlýnice
Místo:
Bratislava, Turbínová ulice
Realizace:
2016-2017
Architekti:
GUTGUT s. r. o., Bratislava
Investor:
ise s.r.o., Bratislava
Kompetence Sto:
Zateplovací systém na bázi polystyrenových izolačních desek STX.THERM ALFA
Fotografie:
Tomáš Malý
