Výrazná architektonická gesta a nápadná dvojdílná úprava fasády na škole pro neslyšící mladistvé v Nantes

Výrazná architektonická gesta a nápadná dvojdílná úprava fasády na škole pro neslyšící mladistvé v Nantes

Autor: stoadministrator
13. 8. 2020
Nový institut Public La Persagotiére se začleňuje do rozsáhlého parku na břehu Sévry v Nantes jako moderní protějšek historického zámku a kapličky. Vesele působícím komplexem budov vytvořila místní architektonická kancelář forma6 prostředí pro neslyšící mladistvé, které si získá svou otevřeností. Dokonale tak naplnila zadání investora i města Nantes - zachovat přírodní a historické dědictví, nabídnout výhody nového, moderně vybaveného objektu a současně se plně přizpůsobit handicapu mladistvých, tedy jejich úplné nebo částečné hluchotě.

Institut La Persagotiére, který se stará o neslyšící mladistvé, navazuje na činnost hluchoněmého francouzského pedagoga René Dunana. V roce 1824 založil první školu ve svých soukromých prostorech, které však už zanedlouho nedostačovaly. Později instituce sídlila pod jménem La Persagotiére ve starém zámku na břehu řeky Sévre, který je obklopen bohatě osázenými a botanicky jedinečným parkem. Nyní byly tyto prostory modernizovány a škola byla umístěna do vlastní budovy institutu, jejíž úprava vychází z potřeb často zcela neslyšících osob.

Zadání urbanistů: rozšířit a upravit park v souladu s plánovaným rozvojem místa a města

Nová budova školy vytváří v dialogu s kapličkou a zámkem třetí pozoruhodný prvek v parku a současně respektuje prostředí plné rostlin, keřů a stromů. S citem jsou do lokality zakomponovány i specifické venkovní prostory: hřiště, nádvoří či parkování. Nádvoří zajišťuje jednoznačné oddělení pěší a automobilové dopravy. Parkování je zřízeno jako mýtina v zeleném prostředí.

Úkol pro architekty: navrhněte jednotný a identifikovatelný celek, nabízející otevřené srdce

Komplex je rozdělen do tří centrálních budov, které jsou propojeny se světlou, na obě strany otevřenou halou. Budovy navíc vytvářejí řadu dalších meziprostor, které celý komplex rozvolňují a dodávají mu požadovanou otevřenost. Uspořádání dvou objektů na přední straně symbolizuje otevřené paže, čímž se zdůrazňuje vstřícnost, pohostinnost a přátelství. Budova je důrazně otevřená zevnitř i zevnitř, což usnadňuje orientaci obyvatelům i návštěvníkům školy. Pozornost zaměřená na zrak byla upřednostňována s ohledem na to, že sluchově postižení se drží zejména toho, co vidí.

Světlo, přehlednost, otevřenost a perspektiva při zachování soukromí

Vstup do haly je přímým rozšířením krytého nádvoří, které vede podél dokumentačního centra. Hala je skutečným srdcem projektu, hravým, barevným, „organickým“ a smyslným, a byla navržena jako místo pospolitosti a identifikace, usnadňující vzájemné diskuse. Oko návštěvníka se tady snadno a rychle orientuje nejen uvnitř, ale z otevřené a světlé haly je dobře vidět i nádvoří a parkoviště.

Použité materiály rezonují s vnější hmotou školy

Fasádu rozehrávají dva zásadně se lišící materiály: zatímco fasády směrem do parku ze strukturovaných a glazovaných betonových prefabrikátů opticky propojují tuto novou stavbu s minerálními fasádami kapličky a zámku, které parku dominují, nepravidelně uspořádané pestré skleněné desky dodávají komplexu bohatý a hravý výraz, přinášející teplo a veselost. Tato „hravá“ část fasády je realizována předsazeným odvětrávaným fasádním systém StoVentec Glass, který i na škole v Nantes opět prokázal, že poskytuje výjimečné možnosti pro vzhled fasády. Prefabrikované skleněné prvky mohou být vyráběny v různých velikostech do cca 6 m2 a dávají nekonečnou svobodu tvorby z hlediska tvaru, barvy a jednotlivých motivů. Sklo je navíc extrémně odolné vůči povětrnostním vlivům a 100% recyklovatelné.

 

Informace o projektu
Architekt:
forma6, Nantes
Místo: Rue du Frére Louis, Nantes
Realizace: Engie Axima, Paříž/Nantes
Kompetence Sto: předsazená provětrávaná fasáda (StoVentec Glass)
Foto:     Patrick Miara, Nantes, Hadrien Brunner, Pornichet, Loire-Atlantique

Fieldset

Přihláste se k odběru novinek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli

Silná místní komunita a práce architektů vdechly nový život někdejší sladovně v dánském Ebeltoftu

Autor: stoadministrator
24. 11. 2021
Opravena a rozšířená historická sladovna září červenou barvou nad starým dánským přístavním městem Ebeltoft, ležícím na břehu Baltského moře. Kancelář Praksis Arkitekter přistoupila k práci s velkou úctou k původní stavební substanci a vytvořila nové sociální centrum s charakterem campusu. Areál je příkladem zdařilé post-industriální architektury.

V historickém centru městečka Ebeltoftu se nachází charakteristická červená sladovna Maltfabrikken z roku 1861, dominanta města a významný závod, kde se až do roku 1998 vyráběl slad. 140 let trvající průmyslová cesta však na konci 20. století skončila a továrně dlouhá léta hrozila demolice. Silná místní komunita se spojila, aby zachovala a znovu promyslela budoucnost tradiční průmyslové budovy. Z iniciativy nadšenců se rozběhl proces vytváření místa pro umění, kulturu a podnikání – a i díky jejich nasazení byl projekt úspěšně dokončen v roce 2020. Za znovuzrozením objektu je také velký zájem a podpora nadací, podnikatelské komunity a soukromých místních přispěvatelů, jakož i silné partnerství se zastupitelstvem města Syddjurs, do jehož působnosti Ebeltoft patří.

 

Dnes je to lidová továrna – poháněná komunitami, nadšenci a vášní s touhou být semeništěm tvůrčího rozvoje lidí i společnosti

Maltfabrikken je místem setkávání, prostorem k dýchání, magickou směsicí kreativity. Zároveň je místem s mnoha uživatelsky orientovanými zařízeními, ale i sítí, dynamem a zprostředkovatelem aktivit a akcí. Mezi jeho nová zařízení patří kulturní dům, knihovna, muzeum, kulturní prostředí pro mládež, rezidence umělců, workshopy, klastr kreativního průmyslu, minipivovar a mnoho dalšího.

 

Architektonická proměna se vyznačuje zejména pečlivou renovací respektující původní stavbu

Syrovost a neotesanost se zde setkává s novou a jasnou estetikou. Zároveň byly zachovány charakteristické historické hodnoty továrny. Vzniká tak homogenní a sjednocující hmota budovy, která se otevírá do okolních dvorů a vítá každého. Ve snaze dostat do budov co nejvíce aktivit, má uvnitř projekt tak trochu charakter „guláše“: tady je muzeum, knihovna a archiv, tady minipivovar a restaurace, tady designový obchod, prostory a místnosti k pronájmu pro rodinné oslavy. Jsou zde podnikatelské kanceláře a malé levné pronájmy pro začínající firmy a designéry a nakonec, aby toho nebylo málo, je zde i řada malých rezidenčních staveb pro takzvaný "umělecký pobyt", který podporuje Dánská nadace umění. A pak samozřejmě povinné kluziště a vyhlídková plošina na vrcholu komína. Je toho hodně pod jednou střechou a na většině míst by to bylo příliš, ale tady to funguje, protože celý komplex budov už má v sobě ten správný nádech něčeho samorostlého a pučícího. A co víc, Praksis Architects se tady podařilo udržet rovnováhu, a to jak odhalením starého, tak přidáním nového s vynikajícím smyslem pro obojí. Prostřednictvím omezené, ale výrazné palety barev a materiálů v exteriéru, kterým dominují černé sokly a červená omítka na fasádách, spojili architekti staré a nové do jednoho celku. Tvůrcům projektu se touto zdařilou přestavbou podařilo velmi dobře přeměnit industriální relikt na křižovatku společenského setkávání.

Informace o projektu

 

Investor: Maltfabrikken, Ebeltoft, DK

Architekt: Praksis Arkitekter, Svendborg, DK

Místo: Maltvej 8, 8400 Ebeltoft, DK

Kompetence firmy Sto:

  • zateplovací fasádní systém (StoTherm Mineral),
  • fasádní barva odrážející tepelné záření (StoColor X-black)

Realizační firma: Rasmus Jakobsen, Aarhus, DK

Foto: Michael Ellehammer, Frederiksberg, DK

Fieldset

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Prihláste sa k odberu noviniek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli