Výrazná architektonická gesta a nápadná dvojdílná úprava fasády na škole pro neslyšící mladistvé v Nantes

Výrazná architektonická gesta a nápadná dvojdílná úprava fasády na škole pro neslyšící mladistvé v Nantes

Autor: stoadministrator
13. 8. 2020
Nový institut Public La Persagotiére se začleňuje do rozsáhlého parku na břehu Sévry v Nantes jako moderní protějšek historického zámku a kapličky. Vesele působícím komplexem budov vytvořila místní architektonická kancelář forma6 prostředí pro neslyšící mladistvé, které si získá svou otevřeností. Dokonale tak naplnila zadání investora i města Nantes - zachovat přírodní a historické dědictví, nabídnout výhody nového, moderně vybaveného objektu a současně se plně přizpůsobit handicapu mladistvých, tedy jejich úplné nebo částečné hluchotě.

Institut La Persagotiére, který se stará o neslyšící mladistvé, navazuje na činnost hluchoněmého francouzského pedagoga René Dunana. V roce 1824 založil první školu ve svých soukromých prostorech, které však už zanedlouho nedostačovaly. Později instituce sídlila pod jménem La Persagotiére ve starém zámku na břehu řeky Sévre, který je obklopen bohatě osázenými a botanicky jedinečným parkem. Nyní byly tyto prostory modernizovány a škola byla umístěna do vlastní budovy institutu, jejíž úprava vychází z potřeb často zcela neslyšících osob.

Zadání urbanistů: rozšířit a upravit park v souladu s plánovaným rozvojem místa a města

Nová budova školy vytváří v dialogu s kapličkou a zámkem třetí pozoruhodný prvek v parku a současně respektuje prostředí plné rostlin, keřů a stromů. S citem jsou do lokality zakomponovány i specifické venkovní prostory: hřiště, nádvoří či parkování. Nádvoří zajišťuje jednoznačné oddělení pěší a automobilové dopravy. Parkování je zřízeno jako mýtina v zeleném prostředí.

Úkol pro architekty: navrhněte jednotný a identifikovatelný celek, nabízející otevřené srdce

Komplex je rozdělen do tří centrálních budov, které jsou propojeny se světlou, na obě strany otevřenou halou. Budovy navíc vytvářejí řadu dalších meziprostor, které celý komplex rozvolňují a dodávají mu požadovanou otevřenost. Uspořádání dvou objektů na přední straně symbolizuje otevřené paže, čímž se zdůrazňuje vstřícnost, pohostinnost a přátelství. Budova je důrazně otevřená zevnitř i zevnitř, což usnadňuje orientaci obyvatelům i návštěvníkům školy. Pozornost zaměřená na zrak byla upřednostňována s ohledem na to, že sluchově postižení se drží zejména toho, co vidí.

Světlo, přehlednost, otevřenost a perspektiva při zachování soukromí

Vstup do haly je přímým rozšířením krytého nádvoří, které vede podél dokumentačního centra. Hala je skutečným srdcem projektu, hravým, barevným, „organickým“ a smyslným, a byla navržena jako místo pospolitosti a identifikace, usnadňující vzájemné diskuse. Oko návštěvníka se tady snadno a rychle orientuje nejen uvnitř, ale z otevřené a světlé haly je dobře vidět i nádvoří a parkoviště.

Použité materiály rezonují s vnější hmotou školy

Fasádu rozehrávají dva zásadně se lišící materiály: zatímco fasády směrem do parku ze strukturovaných a glazovaných betonových prefabrikátů opticky propojují tuto novou stavbu s minerálními fasádami kapličky a zámku, které parku dominují, nepravidelně uspořádané pestré skleněné desky dodávají komplexu bohatý a hravý výraz, přinášející teplo a veselost. Tato „hravá“ část fasády je realizována předsazeným odvětrávaným fasádním systém StoVentec Glass, který i na škole v Nantes opět prokázal, že poskytuje výjimečné možnosti pro vzhled fasády. Prefabrikované skleněné prvky mohou být vyráběny v různých velikostech do cca 6 m2 a dávají nekonečnou svobodu tvorby z hlediska tvaru, barvy a jednotlivých motivů. Sklo je navíc extrémně odolné vůči povětrnostním vlivům a 100% recyklovatelné.

 

Informace o projektu
Architekt:
forma6, Nantes
Místo: Rue du Frére Louis, Nantes
Realizace: Engie Axima, Paříž/Nantes
Kompetence Sto: předsazená provětrávaná fasáda (StoVentec Glass)
Foto:     Patrick Miara, Nantes, Hadrien Brunner, Pornichet, Loire-Atlantique

Fieldset

Přihláste se k odběru novinek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli

Zdařilá rekonstrukce rodinného domu architektů Hany a Radima Horákových v brněnské „Kamence“

Autor: stoadministrator
6. 5. 2021
Manželé – architekti Hana a Radim Horákovi ze studia KAMKAB!NET si v brněnské Kamenné čtvrti přestavěli rodinný dům. „Kamenka“, jak se této zajímavé a v Brně velmi dobře známé čtvrti familiárně říká, vznikla ve dvacátých letech 20. století jako nouzová kolonie na dně uzavřeného lomu. Domy se postupně přestavovaly a vylepšovaly. Dům manželů Horákových, postavený ve 30. letech minulého století, plně odpovídal původní zástavbě – pokojíky byly miniaturní (nejmenší měl šest metrů čtverečních), každý měl jinou výšku podlahy, světlé výšky byly malé (2.15 m). Místnosti byly vlhké a tmavé.

Architekti se rozhodli dům přestavět a současně nenarušit unikátní charakter místa

Snahou navrhované úpravy bylo celou dispozici vyčistit a objekt stavebně oddělit od okolních domů, vybudovat se měly vlastní přípojky technické infrastruktury a navýšit se měla užitná plocha objektu. Zároveň chtěli architekti přinést do interiéru co nejvíce přirozeného světla. Jako nejjednodušší možnost se nabízelo zvednutí celé stavby, což se autorům projektu a současně majitelům domu vzhledem k lokalitě nejevilo jako šťastné řešení. Stavbu chtěli zachovat co nejnižší, proto navrhli zvětšení užitné plochy uskutečnit částečným zastavěním stávajícího dvorku novou jednopodlažní přístavbou.

 

Nová dispozice, větší světlé výšky a více světla v interiéru

V přízemí domu je teď v části pod sedlovou střechou umístěn velký obývací pokoj s jídelním stolem (v této části je prostor zcela otevřen a prosvětlen shora střešními okny) a kuchyňský kout. Odsud lze vejít do malé šatny a po schodišti vystoupat do ložnice, která se vikýřem otevírá ke skále lomu. Z obývacího pokoje jsou navrženy dveře do části s bývalými přístavky, místo kterých je nyní jeden pokoj, sloužící dětem. Pokoj navazuje na malé vnitřní atrium sevřené mezi okolními domy.  V přízemí je také malá lichoběžníková pracovna (reaguje na tvar pozemku), samostatné WC a koupelna, která je uvnitř prosvětlena střešním světlíkem. Atrium osvětluje přes okno i hlavní obytný prostor.

 

Fasádní systém Sto s omítkou pohledově oddělil původní část domu od nové přístavby

Nová přístavba je celá řešena s plochou střechou, stěny jsou sendvičové, kdy pohledové části do exteriéru tvoří vyzdívka z plných pálených cihel z bouracích prací na původním domě. Cihly mají odkazovat na prvotní obyvatele lokality, kteří byli často zaměstnanci nedalekých cihelen, z kterých si stavební materiál nosili. Cihly jsou doplněny o pohledové betony (sokl, atika), které vybíhají do dvora v jednoduchém přestřešení nad venkovním sezením. Ploché střechy jsou pojaté jako zelené extenzivní, nad novou přístavbou jsou doplněné o malou pobytovou terasu.

 

Původní část domu architekti hmotově sjednotili a zjednodušili. Šikmá střecha je pokryta opět plechem, ale nově v antracitové barvě (původní byl červený), která odkazuje na původní použití černých asfaltových pásů jako krytiny u někdejších nouzových domků. Celý původní objem je zateplen minerálním fasádním systémem StoTherm Mineral s kreativní povrchovou úpravou omítkami StoSignature ve vzoru betonu.

Informace o projektu:
Investor: Privátní investor, Brno
Architekt: Ing. arch. Radim Horák, Ing. arch. Hana Horáková, Brno, www.kamkabi.net 
Fotografie: Pavel Barták

Fieldset

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Prihláste sa k odberu noviniek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli