Ústřední myšlenkou letošního cyklu přednášek November Talks na FA ČVUT jsou „Proměny hranic profesí v proměňujícím se světě“
Program November Talks 2019 na FA ČVUT Praha:
4. 11. 2019 Ivana a Jan Bendovi, Benda Architects (CAN) / Image of the City. From Research to Design to Build
18. 11. 2019 Jean-Marc Fritz, SEURA Architectes (FR) / Les Halles de Paris: Interior Cities
25. 11. 2019 Michel Desvigne, MDP Michel Desvigne Paysagiste (FR) / Transforming Landscapes
2. 12. 2019 Ali Madanipour, Newcastle University (BG) / Crossing the Boundaries: In-between Spaces and Dialogic Practices
Přednášky se budou konat vždy v pondělí v 18.00 hodin v přednáškové síni 155 Gočár na Fakultě architektury, Thákurova 9, Praha 6 Dejvice. Budou v anglickém jazyce a jsou určeny nejen studentům, ale i široké veřejnosti. Vstup je volný, bezbariérový. Od 17.30 hodin se v předsálí uskuteční welcome drink, spojený s neformálním setkáním s přednášejícím.
Cyklus zahájí 4. listopadu Ivana a Jan Bendovi, česko-kanadští architekti a urbanisté s rozsáhlou globální profesní zkušeností, kteří opět žijí v Torontu poté, co posledních 20 let pracovně působili v Číně. Jejich téma souvisí s oslavami 30. výročí sametové revoluce. Je ohlédnutím se zpět na klíčový výzkum, který v 70. letech pod vedením Jiřího Ševčíka prováděli na nově osamostatněné Fakultě architektury, ze kterého následujících 30 let čerpali ve své mezinárodní architektonické a urbanistické tvorbě.
Jako druhý vystoupí 18. listopadu Jean-Marc Fritz, francouzský architekt a urbanista, partner kanceláře SEURA, a spoluautor maximálně komplexního, urbanistického, krajinářského a infrastrukturního projektu nového transportního hubu, parku a městského centra Les Halles v Paříži. Ve své přednášce se bude věnovat „Břichu Paříže“ a jeho zatím poslední přestavbě, kterou kancelář SEURA plánovala a koordinovala.
Třetím přednášejícím bude 25. listopadu Michel Desvigne, významný francouzský krajinářský architekt, v roce 2014 jedna z hvězd konference reSITE. Desvigne je krajinář, spolupracující se světovými architektonickými kancelářemi jako jsou Herzog & de Meuron, Foster + Partners nebo Jean Nouvel. Promluví o proměně profese krajinářského architekta a jejích výzvách, které jsou dnes více klimatické a ekologické než estetické, jak tomu bylo dříve.
První prosincové pondělí sérii přednášek zakončí Ali Madanipour, teoretik urbanismu a profesor územního plánování, specializovaný na sociologii. Madanipour je autorem desítek mimořádně citovaných publikací. Jeho osobní zkušenost z dětství a dospívání na Blízkém východě, spojená s britským vzděláním a výchovou ke kritickému myšlení mu umožňuje vnímat problémy evropského urbanismu v širších souvislostech a otevírat tak klíčová témata.
Kdo chce v budoucnu obstát, musí stavět na dobrých základech – a Nadace Sto Stiftung to dobře ví. Od svého založení v roce 2005 podporuje vzdělávání ve stavebních oborech určené pro budoucí malíře a štukatéry, nastávající architekty, designéry a projektanty. Obě podporované oblasti - architektura a řemesla - jsou zastoupeny stejnou měrou. Základem je výměna informací a zkušeností napříč různými obory a bez ohledu na hranice. K výjimečné mezigenerační výměně dochází v rámci November Talks. Svá díla na nich prezentují zástupci světově proslulých architektonických kanceláří a každý podzim přilákají na přednášky stovky posluchačů.
Další informace najdete na www.sto-stiftung.de a www.sto-stiftung.de/de/november-reihe/november-reihe.
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Papír ovlivnil podobu rekonstruovaného Muzea papíru v německém Dürenu
Skládání jako stavební princip je tématem od 90. let, ve svých pracích se jim zabývaly Zaha Hadid a Frank Gehry. Díky hladké, zářivě bílé omítnuté fasádě stavba vystupuje ze svého okolí - špička na úzké čelní fasádě je jasným architektonickým prohlášením. Inspiračním zdrojem nové architektury byly tři archetypy papíru: fasáda a okna působí jako skládaný papír, nápis na muzeu byl vytisknut do vnějšího pláště a v závislosti na úhlu pohledu a dopadu světla jsou na fasádě viditelné „vodoznaky“. Velké P nad vstupem je jedním z nejstarších známých vodoznaků, kterým kdysi výrobci papíru označovali své dílo. Také tah písma nápisu „Muzeum papíru Düren“ přitahuje pohledy. Ve dvou verzích, bílá na bílé, ale hladká omítka na drsné, v latince, ale jedním řádkem i v Braillově písmu poukazuje nápis na to, že tento dům chce oslovit svou výstavou také nevidomé a zrakově postižené návštěvníky.
Spára, která obepíná celou budovu, zdůrazňuje lehkost papíru jako materiálu a vyzdvihuje muzeum z okolní zástavby. Díky přístavbě získalo zařízení novy vstup vhodný pro muzeum a kromě toho se posunulo blíže k nedalekému Muzeu Leopolda Hoesche. Klaus Hollenbeck navíc vytvořil pro rekonstrukci a rozšíření Muzea papíru novou prostorovou a energetickou koncepci. Díky přístavbě druhého poschodí se celková plocha zvětšila z původních 400 m2 na současných 900 metrů čtverečních.
Investor: Město Düren, Německo
Architekt: Hollenbeck Architektur, Kolín n. Rýnem, Německo
Místo: Wallstrafse 2-8, Düren, Německo
Kompetence firmy Sto:
- předsazená provětrávaná fasáda s bezespárou omítkou na vnitřní nosné konstrukci bez tepelných mostů,
- fasádní barva bez biocidních látek s účinkem proti řasám a plísním, založeném na bionické bázi (StoColor Dryonic)
Realizační firma: Hubert Schleicher GmbH, Cáchy, Anstrich Wilden GmbH, Cáchy, Německo;
Fotografie: Guido Erbring, Kolín n. Rýnem, Německo
