
Sto je partnerem Days of Architecture and Design Slovakia 2020
Vysoce kvalifikovaní projektanti a architekti byli vždy jedním z klíčů úspěchu Sto. Jsou to oni, kdo jsou zodpovědní za to, že vysoce kvalitní výrobky a systémové komponenty Sto se úspěšně stanou součástí jimi projektovaného a navrhovaného objektu. Ruku v ruce s architektonickou komunitou se koncern Sto v průběhu mnoha let vyvíjel v to, co je dnes: a koncern Sto je za to této skupině profesionálů velmi vděčný. I partnerství s projektem DAAD je součástí této dlouholeté a úzké koexistence.
Centrálou bude moderované vysílací studio, rozsáhlé slovo bude mít slovenská architektonická tvorba
Studio bude dějištěm živých vstupů a diskusí s online sledováním prostřednictvím linku, zveřejněného na internetové a facebookové stránce DAAD. Další novinkou, která reaguje na okolnosti dnešních dnů, je poměr zahraničních a domácích spíkrů. Zatímco po minulé roky se program DAAD opíral zejména o zahraniční hosty, v roce 2020 bude mít rozsáhlé slovo slovenská architektonická tvorba. Vystoupení, ale i diskuse budou divákům zprostředkovány formou živých vstupů z vysílacího studia nebo prostřednictvím live stream kanálů. První večer bude patřit formátu EGO, který představuje výrazné postavy slovenské architektury. Letos to budou architekti Jan Studený a Peter Stec. Slovenskou architektonickou scénu budou dále v rámci DAAD reprezentovat košický architekt Tomáš Boroš, architekti ze studia GRAU, Irakli Eristavi z prešovského ateliéru zerozero a bratislavské ateliéry Plural, GutGut a N / A. Mezinárodní dění zastoupí architekt Samuel Barclay z indického ateliéru Case Design, dále architekt Adam Caruso z londýnského studia Caruso St John Architects, André Kempe z ateliéru Kempe Thill z Rotterdamu, italská architektka Francesca Torzo a uznávaný portugalský architekt, nositel Pritzkerovy ceny, Eduardo Souto de Moura.
Druhou část názvu DAAD tvoří design, a i tato část programu je lákavá
Z této oblasti se v rámci letošního ročníku představí vedoucí Slovenského muzea designu, designér a kurátor Maroš Schmidt, dále známý český publicista a kurátor Adam Štěch a mladý designér Jiří Krejčiřík. Kritické reflexe budou tvořit dvě živě vysílané diskuse. U příležitosti vydaní nejnovější Ročenky slovenské architektury se její autoři Henrieta Moravčíková, Peter Szalay a rakouský kritik architektury Matthias Boeckl zamyslí nad aktuálními procesy a tendencemi domácí architektonické tvorby. Druhá diskuse s názvem „Co s ikonami modernismu?“ otevře naléhavé otázky ochrany architektonického dědictví. Mezi účastníky bude primátor Bratislavy Matúš Vallo, Jan Mackovič z Krajského památkového úřadu Bratislava, architekt Pavel Paňák a teoretička a historička architektury Henrieta Moravčíková, která zastupuje mezinárodní organizaci na ochranu památek moderní architektury DOCOMOMO. Moderátorem bude redaktor Deníku N Patrik Garaj.
Z pravidelných výstavních formátů festivalu DAAD nebude i letos chybět Superdesignstudio, každoroční výstava Development nebo oblíbené Opendesignstudio. Více informací o festivalu DAAD včetně programu najdete na http://www.daad.sk/ nebo na facebookovém profilu https://www.facebook.com/DAAD.sk.
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Skládaná fasáda pro novou uměleckou univerzitu
Soukromá univerzita Antona Brucknera pro hudbu, drama a tanec se nachází na kopci nad městem. Jaká byla vaše představa integrace budovy do okolí z hlediska územního plánování?
Naším cílem byla budova, která svým vzhledem připomene umělecké využití, ale která také dokonale zapadne do okolního prostředí. Zakřivená, organicky tvarovaná budova je jako socha nebo zhmotnění zvuku v parku. Leží v zatáčce ulice Hagenstraße a otevírá pohled na krásné staré stromy. Chtěli jsme využít zvláštnosti lokality - krásnou přírodu – a nabídnout ji samotným studentům. Proto si budova ve směru od ulice chrání přístupy. Směrem do parku je štíhlá a dovoluje přístup dennímu světlu. K dispozici je také venkovní schodiště, které může být využito pro koncerty pod širým nebem. Pro představu, jaká je velikost budovy: obložena je 365 prvky se světlých lamel, které propojují objekt s okolními stromy. Svébytnost a zvláštnost je hmatatelná i v interiéru – vnitřek je proměnlivý a je z něj vždy nádherný výhled na město, přírodu a horu Pöstlingberg. jsou to živé, světlem zaplavené a tekoucí prostorové sekvence s mnohonásobnými vizuálními vztahy. To znamená, že samotná budova působí jako zhmotnění zvuku, jako rezonanční „dutina“, která vzrušuje a inspiruje.
Lamelová fasáda je nejvýraznějším prvkem budovy. Z čeho vycházel váš návrh a jak byl realizován?
Lamelový šat na fasádě byl důležitým faktorem už v soutěži. Lamely poskytují nejen stínění, ale dávají stavbě lehkost a zvláštní hudební charakter. Vypadají jako na struny hudebního nástroje a obklopují budovu jako jemný závěs. V důsledku toho se zdá, že stavba je spojena s krajinou a okolními stromy. Kromě toho se lamely využívají pro ovládání světla v interiéru. V zimních měsících zachytávají postranní sluneční záření a směřují světlo hluboko do budovy, takže po celý rok zajišťují příjemný osvit místností. Nicméně, to, co vypadá tak lehké a snadné na papíře, je výzvou při realizaci. Zaoblené rohy a šikmé povrchy byly provedeny předsazeným zateplovacím systémem. Po dokončení pláště byly na fasádu umístěny dřevěné prefabrikované sendvičové panely s již nainstalovanými okny a finální povrchovou úpravou. Držáky lamel byly nainstalovány předem na dřevěné panely, takže samotná montáž lamel byla pak záležitostí několika týdnů. Další optickou hloubku dostal povrch fasády pomocí techniky úpravy povrchu štětcem, kterou realizační firma použila při aplikaci omítky. V závislosti na výskytu světla se tak na fasádě objevují nové jemně zrnité struktury.
Jaký má význam jemný jednobarevný odstín na fasádě této futuristické budovy?
Od začátku jsme viděli budovu zabalenou v jasných lamelových šatech. Za lamelami umístěná, o odstín tmavší omítka ve vertikálních pruzích, to ještě zvýrazňuje. Okna vypadají, jako by byly skryté za "šaty". Velmi světlé a decentní barvy posilují, podle našeho názoru, výrazné formy struktur a dávají budově lehkost a půvab.
Zvláštností budovy je přenos stínohry, vzniklé světelnými interakcemi, na vnitřní stěny a schodiště. Co je za tím?
Ve společných prostorách foyer „hraje“ budova podle návrhů umělců Iris Andraschekové a Huberta Lobniga. Jako součást projektu „Umění při stavbě“ jsme se v jury rozhodli pro tento nápad, protože obohacuje foyer univerzity s velkým citem a eleganci. Stěny jsou ručně malované v různých matných a lesklých odstínech bílé. Nátěry a stíny pak dávají vnitřním prostorám hloubku a vitalitu.
















