
Spilka - rozsáhlá konverze industriální stavby ukazuje kouzlo těchto objektů
Výjimečné postavení Spilky jí vyneslo zápis mezi Národní kulturní památky
MiddleCap Group jako investor se statutu NKP nezalekl a rekonstrukce se zhostil s adekvátní péčí. Obnovená Spilka je již dokončena, zkolaudována a budova je připravena pro novou funkci: kanceláře a retail na prvním podlaží. Nové kanceláře se budou nacházet na pěti podlažích, které, jak developer i architekti připomínají, jsou každé svým způsobem unikátní - konstrukčním systémem, světlou výškou, přítomností historických artefaktů a podobně. Navzdory věku budovy i statusu NKP se všude podařilo zajistit vysoký standard prostor. Korunou v nabídce kanceláří je prostor na nejvyšším podlaží přímo pod kupolí, který má světlou výšku 13 metrů. Toto podlaží má zároveň k dispozici vlastní terasu.
Spilka představuje úspěšnou adaptaci výsostně technologické stavby na nové funkce s jejich prostorovými a technickými požadavky
Architekti z architektonické kanceláře BOUDA A MASÁR se navzdory specifikům industriální architektury snažili řídit zásadami, které se jim osvědčily u jiných památek. V maximální možné míře zachovat historickou substanci, prostor a původní charakter architektury, prezentovat historický detail a toto vše doplnit kvalitními soudobými architektonickými a designovými prvky. Výsledné dílo dokazuje, že když architekti, památkáři, investor a generální dodavatel najdou společnou řeč, dá se úspěšně zvládnout i takto náročná a rozsáhlá konverze.
Náročné byly požadavky památkářů a architektů na fasádu
Při ztvárnění vnějšího výrazu budovy vycházeli autoři projektu ze snahy o návrat k původním povrchům a barevnosti. Zachované je také charakteristické členění fasády se čtvercovými okny, nové prosklené otvory v přízemí symbolizují transformaci území z uzavřeného průmyslového areálu na otevřený polyfunkční blok s důrazem na propojení s městskými prostory. Současné nároky na tepelný komfort a energetickou náročnost vyvolaly potřebu zateplení budovy. Na druhé straně památkáři trvali na tom, aby byla na fasádě použita břizolitová omítka. Požadavkem také bylo, aby to byl materiál ověřený a certifikovaný na kontaktní systém ETICS.
Řešením byla kombinace minerálního kontaktního zateplovacího systému a originální břizolitové omítky Sto
Podle Ludvíka Jelemenského, projektového managera společnosti Sto Slovakia, byla fasáda na budově Spilka mimořádná nejen rozsahem (plocha více než 1000 m2), ale potřebou kombinovat systém ETICS s břízolitovou omítku, která bude na vnější zateplovací systém certifikována: „Břizolitové omítky vyrábí mnoho výrobců, ale Sto má pro realizace na vnější zateplení certifikovanou svou originální silnovrstvou minerální omítku StoMiral Edelkratzputz. Tato omítka je určena i na minerální podkladové omítky v systémech StoTherm." Na přání architektů kanceláře BOUDA A MASÁR byly do omítky přidány kousky lesklé slídy, takže decentní fasáda se za světla třpytí.
Objekt: rekonstrukce památkově chráněné kvasírny Spilka, Bratislava, Slovensko
Místo: Blumentálska, Bratislava
Architekti: BOUDA A MASÁR architektonická kancelář s.r.o., Bratislava
Investor: MiddleCap Group, Bratislava
Realizace: 2018 - 2019
Generální dodavatel: YIT Slovakia a.s., Bratislava
Fotografie: Martin Matula
Kompetence Sto:
- kontaktní zateplovací systém StoTherm Mineral
- břizolitové silnovrstvá minerální vrchní omítka StoMiral Edelkratzputz
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Sto se podporou Britského pavilonu aktivně účastní La Biennale di Venezia 2021
Na benátském architektonickém bienále 2021 nechybí ani koncern Sto. O formách prezentace značky Sto na tomto setkání světové architektury hovoří s redakcí StoInspires Richard Walker, šéf oddělení Řízení mezinárodních projektů ve společnosti Sto.
Ve společnosti Sto se zabýváte spoluprací s mezinárodními architekty už dlouhou řadu let. Proč Sto sponzoruje toto bienále architektury a jaký význam má pro Sto benátská výstava?
La Biennale di Venezia se koná každé dva roky a letos je to už potřetí, co společnost Sto tuto akci formou sponzorství některého z národních pavilonů podpořila. Dvakrát jsme podporovali německou účast, letos to je Britský pavilon. Pro mnoho významných mezinárodních architektonických firem je tato výstava klíčovým projektem, který funguje jako tmelící prvek v jejich podnikání. O rozsahu akce svědčí i skutečnost, že do centrální výstavy je letos zapojeno 117 architektů nebo týmů architektů ze 46 zemí, celkově se na bienále prezentuje až 63 států.
Takže počínaje rokem 2016 se Sto formou sponzoringu angažuje v tématech, o nichž se diskutuje na největší světové výstavě architektury?
Rozhodně. La Biennale di Venezia mění každý ročník své zaměření: jeden rok je to celé o umění, v dalším se diskutuje o architektuře a stavebnictví, urbanismu a všech souvisejících tématech. Na bienále je vždy jedno hlavní téma a každá ze zemí má pak své dílčí téma. Tematické zaměření příslušné země pak organizuje jeden nebo více kurátorů, jmenovaných jednotlivými státy. Značka Sto byla v roce 2016 sponzorem Německého pavilonu na 15. architektonickém bienále v Benátkách. Tématem tehdejší německé účasti na bienále bylo „Making Heimat“, které se zabývalo následky uprchlické krize. V roce 2016 bylo kurátorem Německého pavilonu, tedy organizátorem německé účasti, „Německé muzeum architektury“ (DAM) z Frankfurtu nad Mohanem. Pro „Making Heimat“ byly ve fasádě památkově chráněné budovy vytvořeny velké otvory, které představovaly „otevření“ Německa světu. Na konci výstavy byly tyto otvory ve fasádě pod vedením Antonia Romana ze společnosti Sto Italy zaceleny prostřednictvím udržitelných výrobků Sto. Podstatou sdělení byla „dokonalá renovace“.
V roce 2018 bylo tématem Německého pavilonu na bienále „Unbuilding Walls“
Správně. Kurátorem bylo architektonické studio „GRAFT Gesellschaft von Architekten mbH“ z Berlína společně s paní Marianne Birthlerovou. Marianne byla od roku 2000 do března 2011 spolkovou komisařkou, zodpovědnou za dohled nad vedením záznamů východoněmecké Stasi. „Unbuilding Walls“ však nebylo primárně o Berlínské zdi. Jednalo se o nejrůznější společensko-geografická rozdělení: Irsko vs. Severní Irsko, Izrael vs. Palestina atd. Architektonické bienále v Benátkách je tedy nejen o udržitelnosti při budování, ale také o udržitelnosti soužití, vědomých rozhodnutích a způsobu, jakým jsou přijímány. Jedno podmíněně ovlivňuje druhé. Samozřejmě je také velmi důležitá společenská zodpovědnost. I prostřednictvím účasti společnosti Sto na bienále tak podporujeme udržitelný rozvoj společnosti a stavebnictví.
Sto je již řadu let součástí „Globálního paktu OSN“, nadnárodní iniciativy, která definuje deset principů v oblasti lidských práv, pracovních standardů, ochrany životního prostředí a boje proti korupci.
Ano. Kromě toho Sto organizuje své aktivity v oblasti udržitelnosti pomocí 17 cílů udržitelného rozvoje, přijatých OSN v roce 2015. Z těchto 17 cílů OSN se Sto zaměřuje zejména na šest oblastí:
- podpora zdravého života a pohody pro všechny lidi všech věkových skupin,
- trvalý inkluzivní a udržitelný hospodářský růst s plnou a produktivní zaměstnaností a důstojnou prací pro všechny,
- budování odolné infrastruktury, podpora inkluzivní a udržitelné industrializace a podpora inovací,
- města a obce by měla být bezpečná, odolná a udržitelná,
- zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu,
- rozvíjet opatření související se změnou klimatu a jejími dopady.
Všechny tyto cíle jsou už roky v centru pozornosti benátského bienále architektury.
Mottem společnosti Sto byla a je po desetiletí idea „Výstavby se svědomím“.
Je to tak. A dokonale to sedí. Bienále architektury pojednává o výměně názorů na výstavbu a také o tom, jak se vypořádat s udržitelnými sociálními problémy. Jak budeme spolu žít způsobem, který v budoucnu šetří zdroje? V jakých budovách? V jakých oblastech? Jak bude vypadat soužití? Jak budeme spolu žít způsobem, který zachovává ekologické a sociální hodnoty? Ve vesnicích, ve městech, v bytových domech, v rodinných domech, v továrnách, v kancelářských budovách, na univerzitách, v kulturních institucích, v parlamentech – to je jen několik příkladů.
A jakou podobu má sponzorství Sto na letošním bienále v Benátkách?
Letos poprvé sponzorujeme Britský pavilon. Vycházíme z toho, že většina velkých světových architektonických kanceláří má sídlo v Londýně. A naše sponzorství v Britském pavilonu nám dává dobrou příležitost se jim představit.
Jaké je motto Bienále architektury 2021?
Mottem celého letošního bienále architektury je „Jak budeme spolu žít?“ Britský pavilon převzal toto téma společně s ostatními státy a odvodil z ní ideu své letošní prezentace v podobě „Zahrady soukromých rozkoší“. Tuto myšlenku si vypůjčil od světově proslulého holandského malíře rané renesance Hieronyma Bosche a jeho nejznámějšího a nejvýznamnějšího díla. Britský pavilon s podporou ze strany Sto diskutuje o tom, jak lze navrhnout veřejný prostor. Jde o otázku rychlého začlenění někdejšího veřejného prostoru do soukromého vlastnictví ze strany firem nebo soukromých osob. Reprezentanti britské účasti na bienále se ve svém pavilonu snaží zahájit diskusi o tom, jak se tyto dvě strany mohou setkat a lépe spolupracovat, aby z toho nakonec měli prospěch všichni.
Je společnost Sto schopna přispět do diskuse z hlediska obsahu?
Samozřejmě. Diskutovali jsme o tomto tématu se zástupci British Council a oběma kurátorkami Britského pavilonu – Manijeh Verghese a Madeleine Kessler z architektonického studia „Unscene Architecture. Prostřednictvím „Dílny Sto“ jsme pak připravili řadu akcí. První diskusní kolo se konalo 24. března 2021 a jeho ideou bola otázka: „Můžeme spolu žít?“, v květnu bylo tématem naší další akce „Im materiality“. To byla hra se slovy o „materialitě“ (fasádních ploch). Akce se jmenovala: „Dílna Sto a British Council prezentují Im | materiality v Zahradě soukromých rozkoší“.
Jaké další výsledky může Sto dosáhnout na benátském bienále?
S logem Sto jsme prezentováni na oficiální domovské stránce Britského pavilonu jako sponzor. Naše logo je také vidět na pozvánce a výstavním plakátu Britského pavilonu a v oficiálním propagačním videu Britského pavilonu. Do poloviny června mělo na YouTube zhruba 90 000 zhlédnutí. V souvislosti s debatou o udržitelnosti jsme také vidět na sociálních sítích.
Odhodlaně a zřetelně dáváme najevo, že děláme to, co říkáme. Konkrétně, že aktivně podporujeme debaty o udržitelnosti a společenských výzvách v oblasti budov, urbanismu a sociální interakci a plně se do nich také zapojujeme.
Bienále architektury je o svědomité výstavbě, o „Výstavbě se svědomím.“ O globální výměně názorů. Na toto motto se po desetiletí zaměřuje firemní filozofie společnosti Sto. Bienále architektury má v běžných letech kolem 500 000 návštěvníků. Letos je samozřejmě výměna většinou virtuální. Ale je to bez ohledu na okolnosti ideální mezinárodní fórum s proaktivní účastí 63 zemí, které prezentují barvy udržitelnosti a sociální odpovědnosti.
































