Skládaná fasáda pro novou uměleckou univerzitu

Skládaná fasáda pro novou uměleckou univerzitu

Autor: admin
17. 10. 2018
Je to impozantní budova: plisovaná, bílá fasáda Brucknerovy univerzity v Linci vypadá jako obalená jemným krepovým papírem. Design nového domova pro začínající umělce pochází od architektonické kanceláře 1 ZT GmbH z Lince, která vyhrála v roce 2008 celoevropskou architektonickou soutěž. S architektkou Susanne Seyfertovou jsme si povídali o myšlence, která vedla tvůrce k tomuto neobvyklému návrhu.

Soukromá univerzita Antona Brucknera pro hudbu, drama a tanec se nachází na kopci nad městem. Jaká byla vaše představa integrace budovy do okolí z hlediska územního plánování?

Naším cílem byla budova, která svým vzhledem připomene umělecké využití, ale která také dokonale zapadne do okolního prostředí. Zakřivená, organicky tvarovaná budova je jako socha nebo zhmotnění zvuku v parku. Leží v zatáčce ulice Hagenstraße a otevírá pohled na krásné staré stromy. Chtěli jsme využít zvláštnosti lokality - krásnou přírodu – a nabídnout ji samotným studentům. Proto si budova ve směru od ulice chrání přístupy. Směrem do parku je štíhlá a dovoluje přístup dennímu světlu. K dispozici je také venkovní schodiště, které může být využito pro koncerty pod širým nebem. Pro představu, jaká je velikost budovy: obložena je 365 prvky se světlých lamel, které propojují objekt s okolními stromy. Svébytnost a zvláštnost je hmatatelná i v interiéru – vnitřek je proměnlivý a je z něj vždy nádherný výhled na město, přírodu a horu Pöstlingberg. jsou to živé, světlem zaplavené a tekoucí prostorové sekvence s mnohonásobnými vizuálními vztahy. To znamená, že samotná budova působí jako zhmotnění zvuku, jako rezonanční „dutina“, která vzrušuje a inspiruje.

 

Lamelová fasáda je nejvýraznějším prvkem budovy. Z čeho vycházel váš návrh a jak byl realizován?

Lamelový šat na fasádě byl důležitým faktorem už v soutěži. Lamely poskytují nejen stínění, ale dávají stavbě lehkost a zvláštní hudební charakter. Vypadají jako na struny hudebního nástroje a obklopují budovu jako jemný závěs. V důsledku toho se zdá, že stavba je spojena s krajinou a okolními stromy. Kromě toho se lamely využívají pro ovládání světla v interiéru. V zimních měsících zachytávají postranní sluneční záření a směřují světlo hluboko do budovy, takže po celý rok zajišťují příjemný osvit místností. Nicméně, to, co vypadá tak lehké a snadné na papíře, je výzvou při realizaci. Zaoblené rohy a šikmé povrchy byly provedeny předsazeným zateplovacím systémem. Po dokončení pláště byly na fasádu umístěny dřevěné prefabrikované sendvičové panely s  již nainstalovanými okny a finální povrchovou úpravou. Držáky lamel byly nainstalovány předem na dřevěné panely, takže samotná montáž lamel byla pak záležitostí několika týdnů. Další optickou hloubku dostal povrch fasády pomocí techniky úpravy povrchu štětcem, kterou realizační firma použila při aplikaci omítky. V závislosti na výskytu světla se tak na fasádě objevují nové jemně zrnité struktury.

 

Jaký má význam jemný jednobarevný odstín na fasádě této futuristické budovy?

Od začátku jsme viděli budovu zabalenou v jasných lamelových šatech. Za lamelami umístěná, o odstín tmavší omítka ve vertikálních pruzích, to ještě zvýrazňuje. Okna vypadají, jako by byly skryté za "šaty". Velmi světlé a decentní barvy posilují, podle našeho názoru, výrazné formy struktur a dávají budově lehkost a půvab.

 

Zvláštností budovy je přenos stínohry, vzniklé světelnými interakcemi, na vnitřní stěny a schodiště. Co je za tím?

Ve společných prostorách foyer „hraje“ budova podle návrhů umělců Iris Andraschekové a Huberta Lobniga. Jako součást projektu „Umění při stavbě“ jsme se v jury rozhodli pro tento nápad, protože obohacuje foyer univerzity s velkým citem a eleganci. Stěny jsou ručně malované v různých matných a lesklých odstínech bílé. Nátěry a stíny pak dávají vnitřním prostorám hloubku a vitalitu.

Fieldset
Anton Bruckner Private University
Hagenstraße 57, 4040 Linz, Rakúsko
Autor stavby
1 ZT GmbH
Rok dokončení
2008

Přihláste se k odběru novinek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli

Zdařilá rekonstrukce rodinného domu architektů Hany a Radima Horákových v brněnské „Kamence“

Autor: stoadministrator
6. 5. 2021
Manželé – architekti Hana a Radim Horákovi ze studia KAMKAB!NET si v brněnské Kamenné čtvrti přestavěli rodinný dům. „Kamenka“, jak se této zajímavé a v Brně velmi dobře známé čtvrti familiárně říká, vznikla ve dvacátých letech 20. století jako nouzová kolonie na dně uzavřeného lomu. Domy se postupně přestavovaly a vylepšovaly. Dům manželů Horákových, postavený ve 30. letech minulého století, plně odpovídal původní zástavbě – pokojíky byly miniaturní (nejmenší měl šest metrů čtverečních), každý měl jinou výšku podlahy, světlé výšky byly malé (2.15 m). Místnosti byly vlhké a tmavé.

Architekti se rozhodli dům přestavět a současně nenarušit unikátní charakter místa

Snahou navrhované úpravy bylo celou dispozici vyčistit a objekt stavebně oddělit od okolních domů, vybudovat se měly vlastní přípojky technické infrastruktury a navýšit se měla užitná plocha objektu. Zároveň chtěli architekti přinést do interiéru co nejvíce přirozeného světla. Jako nejjednodušší možnost se nabízelo zvednutí celé stavby, což se autorům projektu a současně majitelům domu vzhledem k lokalitě nejevilo jako šťastné řešení. Stavbu chtěli zachovat co nejnižší, proto navrhli zvětšení užitné plochy uskutečnit částečným zastavěním stávajícího dvorku novou jednopodlažní přístavbou.

 

Nová dispozice, větší světlé výšky a více světla v interiéru

V přízemí domu je teď v části pod sedlovou střechou umístěn velký obývací pokoj s jídelním stolem (v této části je prostor zcela otevřen a prosvětlen shora střešními okny) a kuchyňský kout. Odsud lze vejít do malé šatny a po schodišti vystoupat do ložnice, která se vikýřem otevírá ke skále lomu. Z obývacího pokoje jsou navrženy dveře do části s bývalými přístavky, místo kterých je nyní jeden pokoj, sloužící dětem. Pokoj navazuje na malé vnitřní atrium sevřené mezi okolními domy.  V přízemí je také malá lichoběžníková pracovna (reaguje na tvar pozemku), samostatné WC a koupelna, která je uvnitř prosvětlena střešním světlíkem. Atrium osvětluje přes okno i hlavní obytný prostor.

 

Fasádní systém Sto s omítkou pohledově oddělil původní část domu od nové přístavby

Nová přístavba je celá řešena s plochou střechou, stěny jsou sendvičové, kdy pohledové části do exteriéru tvoří vyzdívka z plných pálených cihel z bouracích prací na původním domě. Cihly mají odkazovat na prvotní obyvatele lokality, kteří byli často zaměstnanci nedalekých cihelen, z kterých si stavební materiál nosili. Cihly jsou doplněny o pohledové betony (sokl, atika), které vybíhají do dvora v jednoduchém přestřešení nad venkovním sezením. Ploché střechy jsou pojaté jako zelené extenzivní, nad novou přístavbou jsou doplněné o malou pobytovou terasu.

 

Původní část domu architekti hmotově sjednotili a zjednodušili. Šikmá střecha je pokryta opět plechem, ale nově v antracitové barvě (původní byl červený), která odkazuje na původní použití černých asfaltových pásů jako krytiny u někdejších nouzových domků. Celý původní objem je zateplen minerálním fasádním systémem StoTherm Mineral s kreativní povrchovou úpravou omítkami StoSignature ve vzoru betonu.

Informace o projektu:
Investor: Privátní investor, Brno
Architekt: Ing. arch. Radim Horák, Ing. arch. Hana Horáková, Brno, www.kamkabi.net 
Fotografie: Pavel Barták

Fieldset

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Prihláste sa k odberu noviniek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli