
Prosklené střešní boxy zásobují interiér rodinného domu vzduchem a světlem
Na neobvyklý, sedm metrů široký a padesát metrů dlouhý pozemek, vedle úzkého přístupu pro sousední pozemek za domem investora, navrhl atelier Season Menu Architectes Urbanistes z Lille prostorný rodinný dům. Architekti se rozhodli udělat z nouze cnost a přišli s projektem dovnitř orientovaného domu s vnitřním dvorem, skalkou, terasou a zahradou, jehož prostor je definován uzavřenými stěnami a který tak poskytuje dostatek soukromí. O to více důležité byly promyšlené otvory, které řídí přístup světla do interiéru. Za uzavřenou fasádou, vedle přilehlé příjezdové cesty, se nachází obývací pokoj, jehož vzdušný prostor je zvětšen dvěma velkými střešními kostkami. Díky jejich prosklení se rodina investora snadno podívá na okolité listy stromů či na oblohu. Podlouhlý dům byl dodán v prefabrikované dřevěné rámové konstrukci a byl smontován ve velmi krátké době na předpřipravenou betonovou desku. Tmavě šedá podlaha je vytápěna geotermálním tepelným čerpadlem a bez jakéhokoliv omezení prochází všemi prostory. Další prosklený střešní kontejner pak osvětluje zbylé prostory domu.
Objekt
Rodinný dům
Termín výstavby
2012
Architekt
Saison Menu Architects Urbanistes, Lille, Francie
Realizace
Distri Peinture, Pont de Briques, Francie
Investor
soukromý
Kompetence Sto
fasádní zateplovací systém StoTherm Classic
Fotografie
Marcin Wieczorek Lille, Francie
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Papír ovlivnil podobu rekonstruovaného Muzea papíru v německém Dürenu
Skládání jako stavební princip je tématem od 90. let, ve svých pracích se jim zabývaly Zaha Hadid a Frank Gehry. Díky hladké, zářivě bílé omítnuté fasádě stavba vystupuje ze svého okolí - špička na úzké čelní fasádě je jasným architektonickým prohlášením. Inspiračním zdrojem nové architektury byly tři archetypy papíru: fasáda a okna působí jako skládaný papír, nápis na muzeu byl vytisknut do vnějšího pláště a v závislosti na úhlu pohledu a dopadu světla jsou na fasádě viditelné „vodoznaky“. Velké P nad vstupem je jedním z nejstarších známých vodoznaků, kterým kdysi výrobci papíru označovali své dílo. Také tah písma nápisu „Muzeum papíru Düren“ přitahuje pohledy. Ve dvou verzích, bílá na bílé, ale hladká omítka na drsné, v latince, ale jedním řádkem i v Braillově písmu poukazuje nápis na to, že tento dům chce oslovit svou výstavou také nevidomé a zrakově postižené návštěvníky.
Spára, která obepíná celou budovu, zdůrazňuje lehkost papíru jako materiálu a vyzdvihuje muzeum z okolní zástavby. Díky přístavbě získalo zařízení novy vstup vhodný pro muzeum a kromě toho se posunulo blíže k nedalekému Muzeu Leopolda Hoesche. Klaus Hollenbeck navíc vytvořil pro rekonstrukci a rozšíření Muzea papíru novou prostorovou a energetickou koncepci. Díky přístavbě druhého poschodí se celková plocha zvětšila z původních 400 m2 na současných 900 metrů čtverečních.
Investor: Město Düren, Německo
Architekt: Hollenbeck Architektur, Kolín n. Rýnem, Německo
Místo: Wallstrafse 2-8, Düren, Německo
Kompetence firmy Sto:
- předsazená provětrávaná fasáda s bezespárou omítkou na vnitřní nosné konstrukci bez tepelných mostů,
- fasádní barva bez biocidních látek s účinkem proti řasám a plísním, založeném na bionické bázi (StoColor Dryonic)
Realizační firma: Hubert Schleicher GmbH, Cáchy, Anstrich Wilden GmbH, Cáchy, Německo;
Fotografie: Guido Erbring, Kolín n. Rýnem, Německo























