Přestavba a rozšíření základní školy v italském městečku s materiály, které mají přečkat další generace žáků
Tak jako v každé malé obci, jsou i v Aueru nejdůležitějšími místy škola a kostel. Architekti s respektem připojili k původní více než sto let staré stavbě další prostory, které škola pro německy a italsky mluvící děti potřebovala. Dva bíle omítnuté kvádry s plochou střechou a rozdílnou výškou rozšiřují starou budovu školy v centru mestečka jak směrem na jihovýchod, tak i na jihozápad. Spojovacím prvkem mezi starým a novým jsou formáty oken, jejichž uspořádání a materiál však architekti interpretovali volně. Starý kaštan na školním dvoře, jenž měl padnout za oběť stavebním pracím, vedl k úpravě původního návrhu. Umělkyně Lies Bielowski vytvořila pod dojmem emocionální podpory, kterou mezi obyvateli vyvolala snaha o zachování stromu, abstraktní kaštanové listy z potaženého kovu. Ty pak umístila jako dekoraci na hrubozrnně omítnutou fasádu s minerální omítkou StoMiral.
Ta obsahuje vysoce kvalitní mramorová zrna z přírodních zdrojů, skvěle odolává proti povětrnostním vlivům, charakteristická je pro ni také velmi vysoká propustnost CO2 a paropropustnost. Neopracovaný beton charakterizuje vzhled zdí a stropů v interiéru. Průběžné dřevěné podlahy a barevné plochy mu však trochu ubírají na přísnosti a vytváří příjemné prostředí pro žáky místní školy.
Investor:
Obec Auer, Itálie
Architekt:
MoDus Architects, Brixen, Itálie
S bergmeisterwolf Architekten, Brixen
Místo:
Truidn, Auer
Kompetence firmy Sto:
fasádní zateplovací systém (StoTherm Vario) s minerální omítkou (StoMiral) a silikátovým vrchním nátěrem
Realizační firma:
Lobstraibizer, Roncegno, Itálie
Fotografie:
René Riller, Schlanders, Itálie
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Papír ovlivnil podobu rekonstruovaného Muzea papíru v německém Dürenu
Skládání jako stavební princip je tématem od 90. let, ve svých pracích se jim zabývaly Zaha Hadid a Frank Gehry. Díky hladké, zářivě bílé omítnuté fasádě stavba vystupuje ze svého okolí - špička na úzké čelní fasádě je jasným architektonickým prohlášením. Inspiračním zdrojem nové architektury byly tři archetypy papíru: fasáda a okna působí jako skládaný papír, nápis na muzeu byl vytisknut do vnějšího pláště a v závislosti na úhlu pohledu a dopadu světla jsou na fasádě viditelné „vodoznaky“. Velké P nad vstupem je jedním z nejstarších známých vodoznaků, kterým kdysi výrobci papíru označovali své dílo. Také tah písma nápisu „Muzeum papíru Düren“ přitahuje pohledy. Ve dvou verzích, bílá na bílé, ale hladká omítka na drsné, v latince, ale jedním řádkem i v Braillově písmu poukazuje nápis na to, že tento dům chce oslovit svou výstavou také nevidomé a zrakově postižené návštěvníky.
Spára, která obepíná celou budovu, zdůrazňuje lehkost papíru jako materiálu a vyzdvihuje muzeum z okolní zástavby. Díky přístavbě získalo zařízení novy vstup vhodný pro muzeum a kromě toho se posunulo blíže k nedalekému Muzeu Leopolda Hoesche. Klaus Hollenbeck navíc vytvořil pro rekonstrukci a rozšíření Muzea papíru novou prostorovou a energetickou koncepci. Díky přístavbě druhého poschodí se celková plocha zvětšila z původních 400 m2 na současných 900 metrů čtverečních.
Investor: Město Düren, Německo
Architekt: Hollenbeck Architektur, Kolín n. Rýnem, Německo
Místo: Wallstrafse 2-8, Düren, Německo
Kompetence firmy Sto:
- předsazená provětrávaná fasáda s bezespárou omítkou na vnitřní nosné konstrukci bez tepelných mostů,
- fasádní barva bez biocidních látek s účinkem proti řasám a plísním, založeném na bionické bázi (StoColor Dryonic)
Realizační firma: Hubert Schleicher GmbH, Cáchy, Anstrich Wilden GmbH, Cáchy, Německo;
Fotografie: Guido Erbring, Kolín n. Rýnem, Německo
