
Přestavba a rozšíření základní školy v italském městečku s materiály, které mají přečkat další generace žáků
Tak jako v každé malé obci, jsou i v Aueru nejdůležitějšími místy škola a kostel. Architekti s respektem připojili k původní více než sto let staré stavbě další prostory, které škola pro německy a italsky mluvící děti potřebovala. Dva bíle omítnuté kvádry s plochou střechou a rozdílnou výškou rozšiřují starou budovu školy v centru mestečka jak směrem na jihovýchod, tak i na jihozápad. Spojovacím prvkem mezi starým a novým jsou formáty oken, jejichž uspořádání a materiál však architekti interpretovali volně. Starý kaštan na školním dvoře, jenž měl padnout za oběť stavebním pracím, vedl k úpravě původního návrhu. Umělkyně Lies Bielowski vytvořila pod dojmem emocionální podpory, kterou mezi obyvateli vyvolala snaha o zachování stromu, abstraktní kaštanové listy z potaženého kovu. Ty pak umístila jako dekoraci na hrubozrnně omítnutou fasádu s minerální omítkou StoMiral.
Ta obsahuje vysoce kvalitní mramorová zrna z přírodních zdrojů, skvěle odolává proti povětrnostním vlivům, charakteristická je pro ni také velmi vysoká propustnost CO2 a paropropustnost. Neopracovaný beton charakterizuje vzhled zdí a stropů v interiéru. Průběžné dřevěné podlahy a barevné plochy mu však trochu ubírají na přísnosti a vytváří příjemné prostředí pro žáky místní školy.
Investor:
Obec Auer, Itálie
Architekt:
MoDus Architects, Brixen, Itálie
S bergmeisterwolf Architekten, Brixen
Místo:
Truidn, Auer
Kompetence firmy Sto:
fasádní zateplovací systém (StoTherm Vario) s minerální omítkou (StoMiral) a silikátovým vrchním nátěrem
Realizační firma:
Lobstraibizer, Roncegno, Itálie
Fotografie:
René Riller, Schlanders, Itálie
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Skládaná fasáda pro novou uměleckou univerzitu
Soukromá univerzita Antona Brucknera pro hudbu, drama a tanec se nachází na kopci nad městem. Jaká byla vaše představa integrace budovy do okolí z hlediska územního plánování?
Naším cílem byla budova, která svým vzhledem připomene umělecké využití, ale která také dokonale zapadne do okolního prostředí. Zakřivená, organicky tvarovaná budova je jako socha nebo zhmotnění zvuku v parku. Leží v zatáčce ulice Hagenstraße a otevírá pohled na krásné staré stromy. Chtěli jsme využít zvláštnosti lokality - krásnou přírodu – a nabídnout ji samotným studentům. Proto si budova ve směru od ulice chrání přístupy. Směrem do parku je štíhlá a dovoluje přístup dennímu světlu. K dispozici je také venkovní schodiště, které může být využito pro koncerty pod širým nebem. Pro představu, jaká je velikost budovy: obložena je 365 prvky se světlých lamel, které propojují objekt s okolními stromy. Svébytnost a zvláštnost je hmatatelná i v interiéru – vnitřek je proměnlivý a je z něj vždy nádherný výhled na město, přírodu a horu Pöstlingberg. jsou to živé, světlem zaplavené a tekoucí prostorové sekvence s mnohonásobnými vizuálními vztahy. To znamená, že samotná budova působí jako zhmotnění zvuku, jako rezonanční „dutina“, která vzrušuje a inspiruje.
Lamelová fasáda je nejvýraznějším prvkem budovy. Z čeho vycházel váš návrh a jak byl realizován?
Lamelový šat na fasádě byl důležitým faktorem už v soutěži. Lamely poskytují nejen stínění, ale dávají stavbě lehkost a zvláštní hudební charakter. Vypadají jako na struny hudebního nástroje a obklopují budovu jako jemný závěs. V důsledku toho se zdá, že stavba je spojena s krajinou a okolními stromy. Kromě toho se lamely využívají pro ovládání světla v interiéru. V zimních měsících zachytávají postranní sluneční záření a směřují světlo hluboko do budovy, takže po celý rok zajišťují příjemný osvit místností. Nicméně, to, co vypadá tak lehké a snadné na papíře, je výzvou při realizaci. Zaoblené rohy a šikmé povrchy byly provedeny předsazeným zateplovacím systémem. Po dokončení pláště byly na fasádu umístěny dřevěné prefabrikované sendvičové panely s již nainstalovanými okny a finální povrchovou úpravou. Držáky lamel byly nainstalovány předem na dřevěné panely, takže samotná montáž lamel byla pak záležitostí několika týdnů. Další optickou hloubku dostal povrch fasády pomocí techniky úpravy povrchu štětcem, kterou realizační firma použila při aplikaci omítky. V závislosti na výskytu světla se tak na fasádě objevují nové jemně zrnité struktury.
Jaký má význam jemný jednobarevný odstín na fasádě této futuristické budovy?
Od začátku jsme viděli budovu zabalenou v jasných lamelových šatech. Za lamelami umístěná, o odstín tmavší omítka ve vertikálních pruzích, to ještě zvýrazňuje. Okna vypadají, jako by byly skryté za "šaty". Velmi světlé a decentní barvy posilují, podle našeho názoru, výrazné formy struktur a dávají budově lehkost a půvab.
Zvláštností budovy je přenos stínohry, vzniklé světelnými interakcemi, na vnitřní stěny a schodiště. Co je za tím?
Ve společných prostorách foyer „hraje“ budova podle návrhů umělců Iris Andraschekové a Huberta Lobniga. Jako součást projektu „Umění při stavbě“ jsme se v jury rozhodli pro tento nápad, protože obohacuje foyer univerzity s velkým citem a eleganci. Stěny jsou ručně malované v různých matných a lesklých odstínech bílé. Nátěry a stíny pak dávají vnitřním prostorám hloubku a vitalitu.





















