Přestavba a rozšíření základní školy v italském městečku s materiály, které mají přečkat další generace žáků
Tak jako v každé malé obci, jsou i v Aueru nejdůležitějšími místy škola a kostel. Architekti s respektem připojili k původní více než sto let staré stavbě další prostory, které škola pro německy a italsky mluvící děti potřebovala. Dva bíle omítnuté kvádry s plochou střechou a rozdílnou výškou rozšiřují starou budovu školy v centru mestečka jak směrem na jihovýchod, tak i na jihozápad. Spojovacím prvkem mezi starým a novým jsou formáty oken, jejichž uspořádání a materiál však architekti interpretovali volně. Starý kaštan na školním dvoře, jenž měl padnout za oběť stavebním pracím, vedl k úpravě původního návrhu. Umělkyně Lies Bielowski vytvořila pod dojmem emocionální podpory, kterou mezi obyvateli vyvolala snaha o zachování stromu, abstraktní kaštanové listy z potaženého kovu. Ty pak umístila jako dekoraci na hrubozrnně omítnutou fasádu s minerální omítkou StoMiral.
Ta obsahuje vysoce kvalitní mramorová zrna z přírodních zdrojů, skvěle odolává proti povětrnostním vlivům, charakteristická je pro ni také velmi vysoká propustnost CO2 a paropropustnost. Neopracovaný beton charakterizuje vzhled zdí a stropů v interiéru. Průběžné dřevěné podlahy a barevné plochy mu však trochu ubírají na přísnosti a vytváří příjemné prostředí pro žáky místní školy.
Investor:
Obec Auer, Itálie
Architekt:
MoDus Architects, Brixen, Itálie
S bergmeisterwolf Architekten, Brixen
Místo:
Truidn, Auer
Kompetence firmy Sto:
fasádní zateplovací systém (StoTherm Vario) s minerální omítkou (StoMiral) a silikátovým vrchním nátěrem
Realizační firma:
Lobstraibizer, Roncegno, Itálie
Fotografie:
René Riller, Schlanders, Itálie
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Přestavba bratislavské městské vily spojila nové s tradičním
Složitá rekonstrukce vyžadovala komplexní přepracování dispozice a provozu domu. Přemístěním hlavního vstupu ze schodišťového prostoru do severozápadního traktu domu vznikl reprezentativní nástupní prostor s výškou více než čtyři metry. Z haly s recepcí je přímo přístupné hlavní dvouramenné schodiště. Tento zásah se výrazně projevil i na uličním pohledu. Původně "plochá" stěna dostala výrazné členění a adekvátní výraz, který zdatně sekunduje zbytku fasády. Kromě novotvaru na průčelí vily je při pohledu z ulice jasně odlišena nástavba, která nahradila původní valbovou střechu. Vysoký rád a vertikální členění původní fasády architekt nahradil horizontálními liniemi hliníkových lamel. Prosklené ustoupené podlaží s panoramatickým výhledem disponuje rozsáhlou střešní terasou, orientovanou na jihozápad.
Přestavba představuje zajímavé spojení nového s původní stavební substancí a ve výsledné podobě jsou přítomny i (pro tvorbu Ilji Skočeka netradiční) historizující odkazy. Výrazným novým prvkem je nová římsa, lemující vrchní ukončení původní budovy, evokující reprezentační budovy velkých slohů minulosti a současně rozdělující dva světy - klasický, který v dolní části vily s tradičními materiály vychází ze stavební podstaty, a nový nezávislý technicistní prvek nástavby, která přiznává, že je z jiného ideového prostředí, z jiného období.
