Fasáda s omítkou odrážející světlo na muzeu umění a aut v německém Singenu
Muzeum veteránů a moderního umění zvýšilo atraktivitu města mezi turisty
Ačkoli město Singen leží nedaleko Bodamského jezera, nepatří dosud mezi ty nejžádanější turistické cíle. Silná je zdejší orientace na průmysl a chybí zde i oblíbené pobřežní promenády. V roce 2013 byla ve městě dokončena novostavba muzea MAC – Museum Art & Cars a Singen tak učinil první krok k tomu, aby přilákal nové návštěvníky. Poté následovala další výstavní budova MAC 2, ve které je, podobně jako v prvním muzeu, vystaven výběr automobilových veteránů v kompozici se sbírkami moderního umění nadace Südwestdeutsche Kunststiftung. Obě muzea podpořil manželský pár Hermanna Maiera a Gabriely Unbehaun-Maier, který svěřil návrh obou budov místnímu architektovi Danielu Binderovi.
Monumentální architektura čerpá inspiraci v okolní krajině
Znalec římského filozofa a politika Senecy si tady snadno vybaví jeho výrok o tom, že každé umění je nápodobou přírody. Zatímco u první budovy se zvlněnými tvary byla inspirací místní krajina a nedaleká zřícenina hradu, u druhého muzea s hranatými stěnami zaujaly architekta ostře lomené skály nedalekých hor Hohentwiel. Respekt k možnostem pozemku a k proporcím prvního muzea jej poté vedl k stavbě do výšky. Obě čtyřposchoďové části budovy mají společné přízemí, z něhož vyrůstají věže, které jsou na jednotlivých úrovních vzájemné propojené různě uspořádanými můstky. Návštěvník se dostane do jednotlivých pater a částí budovy přes vysokou úzkou halu se schodištěm.
Fasáda vytváří nádherné světelné odlesky a vypadá jako vylomená z jednoho kusu kamene
Kromě několika málo betonových prvků bylo celé muzeum postaveno z cihel. Na fasádu použil architekt minerální vrchní omítku Sto Miral, do jejíž vrchní vrstvy nafoukali pracovníci realizační firmy skleněné částečky směsi StoEffekt Vetro, jejíž základem je recyklovaný skleněný granulát ze zrcadel. Tyto kousky skla vytvářejí na fasádě muzea ve dne i v noci fascinující světelné odlesky.
Vzorky těch nejoblíbenějších kreativních povrchů fasádních omítek StoSignature jsou snadno a bezplatně dostupné na www.sto.cz/fasady. Stačí vyplnit jednoduchý registrační formulář a vybrané vzorky povrchů omítek StoSignature poputují na vaši adresu.
Investor: Gabriela Unbehaun-Maier a Hermann Maier, Singen, Německo
Architekt: Daniel Binder, Gottmadingen
Kompetence Sto – exteriér:
Minerální vrchní omítka Miral R6, fasádní nátěr na bázi silikonové pryskyřice, nafoukané skleněné částečky StoEffekt Vetro
Kompetence Sto – interiér:
Akustický stropní systém StoSilent Distance, interiérové nátěry
Barevné a materiálové poradenství: Sto-Design
Realizace: Tip Top Bau GmbH, Hilzingen-Twielfeld
Foto: Martin Baitinger, Böbingen + Hans Noll, Rielasingen
Všechny informace o našich zateplovacích systémech najdete na www.sto.cz/fasady.
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Přestavba bratislavské městské vily spojila nové s tradičním
Složitá rekonstrukce vyžadovala komplexní přepracování dispozice a provozu domu. Přemístěním hlavního vstupu ze schodišťového prostoru do severozápadního traktu domu vznikl reprezentativní nástupní prostor s výškou více než čtyři metry. Z haly s recepcí je přímo přístupné hlavní dvouramenné schodiště. Tento zásah se výrazně projevil i na uličním pohledu. Původně "plochá" stěna dostala výrazné členění a adekvátní výraz, který zdatně sekunduje zbytku fasády. Kromě novotvaru na průčelí vily je při pohledu z ulice jasně odlišena nástavba, která nahradila původní valbovou střechu. Vysoký rád a vertikální členění původní fasády architekt nahradil horizontálními liniemi hliníkových lamel. Prosklené ustoupené podlaží s panoramatickým výhledem disponuje rozsáhlou střešní terasou, orientovanou na jihozápad.
Přestavba představuje zajímavé spojení nového s původní stavební substancí a ve výsledné podobě jsou přítomny i (pro tvorbu Ilji Skočeka netradiční) historizující odkazy. Výrazným novým prvkem je nová římsa, lemující vrchní ukončení původní budovy, evokující reprezentační budovy velkých slohů minulosti a současně rozdělující dva světy - klasický, který v dolní části vily s tradičními materiály vychází ze stavební podstaty, a nový nezávislý technicistní prvek nástavby, která přiznává, že je z jiného ideového prostředí, z jiného období.
