Fasáda s omítkou odrážející světlo na muzeu umění a aut v německém Singenu

Fasáda s omítkou odrážející světlo na muzeu umění a aut v německém Singenu

Autor: e.papcunova@sto.com
4. 2. 2020
Architekt Daniel Binder realizoval budovou MAC Museum Art & Cars 2 už své druhé muzeum v bádensko-württembergském Singenu. Velkolepá architektura důsledně navazuje na okolní krajinu, pozornost poutá především fasáda s omítkovým povrchem odrážejícím světlo. I v interiéru stavba láká napínavou koncepcí expozice, která zaměřuje pozornost jak na vystavené automobilové veterány, tak i na ostatní umělecká díla.

Muzeum veteránů a moderního umění zvýšilo atraktivitu města mezi turisty

Ačkoli město Singen leží nedaleko Bodamského jezera, nepatří dosud mezi ty nejžádanější turistické cíle. Silná je zdejší orientace na průmysl a chybí zde i oblíbené pobřežní promenády. V roce 2013 byla ve městě dokončena novostavba muzea MAC – Museum Art & Cars a Singen tak učinil první krok k tomu, aby přilákal nové návštěvníky. Poté následovala další výstavní budova MAC 2, ve které je, podobně jako v prvním muzeu, vystaven výběr automobilových veteránů v kompozici se sbírkami moderního umění nadace Südwestdeutsche Kunststiftung. Obě muzea podpořil manželský pár Hermanna Maiera a Gabriely Unbehaun-Maier, který svěřil návrh obou budov místnímu architektovi Danielu Binderovi.

 

Monumentální architektura čerpá inspiraci v okolní krajině

Znalec římského filozofa a politika Senecy si tady snadno vybaví jeho výrok o tom, že každé umění je nápodobou přírody. Zatímco u první budovy se zvlněnými tvary byla inspirací místní krajina a nedaleká zřícenina hradu, u druhého muzea s hranatými stěnami zaujaly architekta ostře lomené skály nedalekých hor Hohentwiel. Respekt k možnostem pozemku a k proporcím prvního muzea jej poté vedl k stavbě do výšky. Obě čtyřposchoďové části budovy mají společné přízemí, z něhož vyrůstají věže, které jsou na jednotlivých úrovních vzájemné propojené různě uspořádanými můstky. Návštěvník se dostane do jednotlivých pater a částí budovy přes vysokou úzkou halu se schodištěm.

 

Fasáda vytváří nádherné světelné odlesky a vypadá jako vylomená z jednoho kusu kamene

Kromě několika málo betonových prvků bylo celé muzeum postaveno z cihel. Na fasádu použil architekt minerální vrchní omítku Sto Miral, do jejíž vrchní vrstvy nafoukali pracovníci realizační firmy skleněné částečky směsi StoEffekt Vetro, jejíž základem je recyklovaný skleněný granulát ze zrcadel. Tyto kousky skla vytvářejí na fasádě muzea ve dne i v noci fascinující světelné odlesky.

 

Vzorky těch nejoblíbenějších kreativních povrchů fasádních omítek StoSignature jsou snadno a bezplatně dostupné na www.sto.cz/fasady. Stačí vyplnit jednoduchý registrační formulář a vybrané vzorky povrchů omítek StoSignature poputují na vaši adresu.

 

Investor: Gabriela Unbehaun-Maier a Hermann Maier, Singen, Německo

Architekt: Daniel Binder, Gottmadingen

Kompetence Sto – exteriér:

Minerální vrchní omítka Miral R6, fasádní nátěr na bázi silikonové pryskyřice, nafoukané skleněné částečky StoEffekt Vetro

Kompetence Sto – interiér:

Akustický stropní systém StoSilent Distance, interiérové nátěry

Barevné a materiálové poradenství: Sto-Design

Realizace: Tip Top Bau GmbH, Hilzingen-Twielfeld

Foto: Martin Baitinger, Böbingen + Hans Noll, Rielasingen

Všechny informace o našich zateplovacích systémech najdete na www.sto.cz/fasady.

Fieldset
MAC Museum Art & Cars
Parkstraße, Singen
Autor stavby
Daniel Binder, Gottmadingen

Přihláste se k odběru novinek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli

Zdařilá rekonstrukce rodinného domu architektů Hany a Radima Horákových v brněnské „Kamence“

Autor: stoadministrator
6. 5. 2021
Manželé – architekti Hana a Radim Horákovi ze studia KAMKAB!NET si v brněnské Kamenné čtvrti přestavěli rodinný dům. „Kamenka“, jak se této zajímavé a v Brně velmi dobře známé čtvrti familiárně říká, vznikla ve dvacátých letech 20. století jako nouzová kolonie na dně uzavřeného lomu. Domy se postupně přestavovaly a vylepšovaly. Dům manželů Horákových, postavený ve 30. letech minulého století, plně odpovídal původní zástavbě – pokojíky byly miniaturní (nejmenší měl šest metrů čtverečních), každý měl jinou výšku podlahy, světlé výšky byly malé (2.15 m). Místnosti byly vlhké a tmavé.

Architekti se rozhodli dům přestavět a současně nenarušit unikátní charakter místa

Snahou navrhované úpravy bylo celou dispozici vyčistit a objekt stavebně oddělit od okolních domů, vybudovat se měly vlastní přípojky technické infrastruktury a navýšit se měla užitná plocha objektu. Zároveň chtěli architekti přinést do interiéru co nejvíce přirozeného světla. Jako nejjednodušší možnost se nabízelo zvednutí celé stavby, což se autorům projektu a současně majitelům domu vzhledem k lokalitě nejevilo jako šťastné řešení. Stavbu chtěli zachovat co nejnižší, proto navrhli zvětšení užitné plochy uskutečnit částečným zastavěním stávajícího dvorku novou jednopodlažní přístavbou.

 

Nová dispozice, větší světlé výšky a více světla v interiéru

V přízemí domu je teď v části pod sedlovou střechou umístěn velký obývací pokoj s jídelním stolem (v této části je prostor zcela otevřen a prosvětlen shora střešními okny) a kuchyňský kout. Odsud lze vejít do malé šatny a po schodišti vystoupat do ložnice, která se vikýřem otevírá ke skále lomu. Z obývacího pokoje jsou navrženy dveře do části s bývalými přístavky, místo kterých je nyní jeden pokoj, sloužící dětem. Pokoj navazuje na malé vnitřní atrium sevřené mezi okolními domy.  V přízemí je také malá lichoběžníková pracovna (reaguje na tvar pozemku), samostatné WC a koupelna, která je uvnitř prosvětlena střešním světlíkem. Atrium osvětluje přes okno i hlavní obytný prostor.

 

Fasádní systém Sto s omítkou pohledově oddělil původní část domu od nové přístavby

Nová přístavba je celá řešena s plochou střechou, stěny jsou sendvičové, kdy pohledové části do exteriéru tvoří vyzdívka z plných pálených cihel z bouracích prací na původním domě. Cihly mají odkazovat na prvotní obyvatele lokality, kteří byli často zaměstnanci nedalekých cihelen, z kterých si stavební materiál nosili. Cihly jsou doplněny o pohledové betony (sokl, atika), které vybíhají do dvora v jednoduchém přestřešení nad venkovním sezením. Ploché střechy jsou pojaté jako zelené extenzivní, nad novou přístavbou jsou doplněné o malou pobytovou terasu.

 

Původní část domu architekti hmotově sjednotili a zjednodušili. Šikmá střecha je pokryta opět plechem, ale nově v antracitové barvě (původní byl červený), která odkazuje na původní použití černých asfaltových pásů jako krytiny u někdejších nouzových domků. Celý původní objem je zateplen minerálním fasádním systémem StoTherm Mineral s kreativní povrchovou úpravou omítkami StoSignature ve vzoru betonu.

Informace o projektu:
Investor: Privátní investor, Brno
Architekt: Ing. arch. Radim Horák, Ing. arch. Hana Horáková, Brno, www.kamkabi.net 
Fotografie: Pavel Barták

Fieldset

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Prihláste sa k odberu noviniek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli