
Důstojné místo posledního rozloučení
Klasický pohřební rituál, kdy je zesnulý jeden nebo dva dny vystaven ve svém domě, už známe v Evropě jen z historických obrazů nebo filmů. Ten umožňoval všechny formy rozloučení - úřední, soukromé, intimní, sólo, v páru, nebo v malých skupinách. Budova pohřebního ústavu Velatorio de Jove v pobřežním městě Gijón ve španělské Asturii je postavena plně v duchu této tradice. S tímto cílem navrhovali autoři projektu i vnitřní prostory obřadní síně - ty podporují a dovolují všechny jednotlivé formy truchlení a posledního rozloučení v jeho nezkreslené a otevřené podobě.
Funkční smuteční obřadní síň
Budova, která je zapuštěná v jižním svahu a je téměř 80 metrů dlouhá, vypadá při pohledu ze silnice jako přízemní budova. Nad čtyři metry vysokým terénním navýšením ústí do přístavu velkorysé prosklení. Žádný náboženský symbol nenaznačuje skutečnou funkci budovy. Nápovědou je pouze nenápadný štít pohřebního ústavu blízko vjezdu vozidel v zadní části budovy a vyšší část objektu s parkovištěm. Až odtud, přibližně deset metrů nad úrovní ulice, odhalí budova svůj střešní prostor. Návštěvník vstupuje dovnitř vzadu, prostřednictvím věže ve tvaru krychle, ve které jsou výtah a schody. Za vchodem pak prochází velkým foyer. Poté se náhle ocitne v síni působivé délky, která se otevírá do obou stran. Celá jižní fasáda haly, která je rozdělena na dvě funkční oblasti, se velkoryse otevírá pohledem na městský přístav. V levé části je zóna pro občerstvení, napravo začíná asi 50 metrů dlouhá pasáž, která je rozdělena střešními nosníky a pěti skupinami sedaček, uspořádaných v pravidelných intervalech. Každá z nich označuje vstup do malého, intimního prostoru, jehož součástí je uzavřené atrium, šatna, WC, dva pokoje s čalouněnými sedadly pro pozůstalé a místnost s rakví.
Zesnulý zde zůstává jeden nebo dva dny. Vlastní pohřeb se pak koná na hřbitově. Architektům se podařilo dát veřejnému prostoru nejen tichou důstojnost, ale také příjemnou prostornost a přiměřenou intimitu. Velké a menší místnosti čerpají svou kvalitu z jednoduchosti a poklidu, dokonalé konstrukce a kontrastu světlých a tmavých ploch.
Denní světlo je vzrušující a navozuje efektní akcenty, využívá přitom světlíky, nádvoří a stínění. Koncepce umělého osvětlení podporuje zónování, strukturování a zvýraznění různých oblastí jak uvnitř, tak i venku. Současně se tady mohou pozůstalí loučit až s pěti zesnulými. Smuteční hosté proto nejsou v tomto prostorném interiéru nutně osamoceni. A pouze ti, kteří to chtějí nebo snesou, vstoupí do "vnitřního kruhu". A i tady si mohou pořád vybrat, zda se podívají na otevřenou rakev nebo ne. Koneckonců, rozloučení není otázkou denominace, a tak slouží tato budova jako nabídka žijícím a na počest zemřelých
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Rodinný dům v Langenau dělá radost majitelům i jejich dětem
Uvolněná atmosféra, prostředí otevřené vůči dětem, klouzačka ze střešní terasy a lezecké stěny: to byly požadavky investorů, se kterými se obrátili na místní architektku. Z hravého přístupu k tomuto specifickému projektu vzešla moderní stavba s roztomilými detaily. Bílé kazety působí jako pás, který stavbu obtéká a zároveň strukturuje fasádu. Pás se tu a tam odpojuje a vytváří střechu nad vstupním prostorem, terasou a vytouženou klouzačkou. Střídmá volba přírodních materiálů se podílí jak na vnější podobě obytného domu, tak i na podobě interiérů. Pomocí antracitových okenních rámů vytvořila architektka harmonický kontrast ke světlé fasádě. Velkoformátová prosklení na jižní straně umožňují přirozené prosvětlení a široké posuvné dveře zároveň zajišťují plynulý přechod zevnitř ven. Spodní část byla koncipována jako otevřený obývací, jídelní a kuchyňský prostor, včetně místa pro lezeckou stěnu pro děti. Barevné akcenty a dřevěné podlahy dodávají tomuto prostoru útulnou atmosféru. V prvním patře se nachází pokoje pro členy rodiny. Mnoho dalších skvostných nápadů, jako je integrované ohniště na terase, vytváří s dalšími individuálními detaily velmi osobní atmosféru.
Fasádu chrání barva odolávající řasám, plísním a UV záření
Fasádní barva StoColor Dryonic S díky svému mikrostrukturovanému povrchu cíleně odvádí dešťovou a především zkondenzovanou vodu a zajišťuje tak suchou a čistou fasádu i bez biocidního ochranného filmu. A díky integrované technologii SunBlock chrání barva fasádu i před vyblednutím na slunci v důsledku UV záření.
Informace o projektu
Objekt: rodinný dům
Investor: soukromí majitele
Architekt: Karin Müller, Langenau, Německo
Místo: Langenau
Kompetence firmy Sto:
fasádní zateplovací systém (StoTherm Classic L)
fasádní barva s bionickým účinkem proti řasám a plísním a technologií SunBlock (StoColor Dryonic S)
interiérové barvy
Realizační firma: H.-J. Epple GmbH, Nersingen
Fotografie: Martin Duckek, Ulm





















