Důstojné místo posledního rozloučení

Důstojné místo posledního rozloučení

Autor: stoadmin
8. 1. 2019
Pro pohřební službu Velatorio de Jove postavili architekti Alfredo Estebanez Garcia a Eduardo Garcia Diaz v Gijonu ve Španělsku jednoduché, ale důstojné místo posledního rozloučení. To je navrženo zcela v duchu tradičního domácího rozloučení se zesnulým. Je to nabídka pro pozůstalé, aby se s nebožtíkem rozloučili potichu, nebo s pohřebním obřadem. Realizace specifických požadavků na stavbu tohoto druhu je řešena z architektonického hlediska zvláště zajímavým způsobem.

Klasický pohřební rituál, kdy je zesnulý jeden nebo dva dny vystaven ve svém domě, už známe v Evropě jen z historických obrazů nebo filmů. Ten umožňoval všechny formy rozloučení - úřední, soukromé, intimní, sólo, v páru, nebo v malých skupinách. Budova pohřebního ústavu Velatorio de Jove v pobřežním městě Gijón ve španělské Asturii je postavena plně v duchu této tradice. S tímto cílem navrhovali autoři projektu i vnitřní prostory obřadní síně - ty podporují a dovolují všechny jednotlivé formy truchlení a posledního rozloučení v jeho nezkreslené a otevřené podobě.

 

Funkční smuteční obřadní síň

Budova, která je zapuštěná v jižním svahu a je téměř 80 metrů dlouhá, vypadá při pohledu ze silnice jako přízemní budova. Nad čtyři metry vysokým terénním navýšením ústí do přístavu velkorysé prosklení. Žádný náboženský symbol nenaznačuje skutečnou funkci budovy. Nápovědou je pouze nenápadný štít pohřebního ústavu blízko vjezdu vozidel v zadní části budovy a vyšší část objektu s parkovištěm. Až odtud, přibližně deset metrů nad úrovní ulice, odhalí budova svůj střešní prostor. Návštěvník vstupuje dovnitř vzadu, prostřednictvím věže ve tvaru krychle, ve které jsou výtah a schody. Za vchodem pak prochází velkým foyer. Poté se náhle ocitne v síni působivé délky, která se otevírá do obou stran. Celá jižní fasáda haly, která je rozdělena na dvě funkční oblasti, se velkoryse otevírá pohledem na městský přístav. V levé části je zóna pro občerstvení, napravo začíná asi 50 metrů dlouhá pasáž, která je rozdělena střešními nosníky a pěti skupinami sedaček, uspořádaných v pravidelných intervalech. Každá z nich označuje vstup do malého, intimního prostoru, jehož součástí je uzavřené atrium, šatna, WC, dva pokoje s čalouněnými sedadly pro pozůstalé a místnost s rakví.

Zesnulý zde zůstává jeden nebo dva dny. Vlastní pohřeb se pak koná na hřbitově. Architektům se podařilo dát veřejnému prostoru nejen tichou důstojnost, ale také příjemnou prostornost a přiměřenou intimitu. Velké a menší místnosti čerpají svou kvalitu z jednoduchosti a poklidu, dokonalé konstrukce a kontrastu světlých a tmavých ploch. 

Denní světlo je vzrušující a navozuje efektní akcenty, využívá přitom světlíky, nádvoří a stínění. Koncepce umělého osvětlení podporuje zónování, strukturování a zvýraznění různých oblastí jak uvnitř, tak i venku. Současně se tady mohou pozůstalí loučit až s pěti zesnulými. Smuteční hosté proto nejsou v tomto prostorném interiéru nutně osamoceni. A pouze ti, kteří to chtějí nebo snesou, vstoupí do "vnitřního kruhu". A i tady si mohou pořád vybrat, zda se podívají na otevřenou rakev nebo ne. Koneckonců, rozloučení není otázkou denominace, a tak slouží tato budova jako nabídka žijícím a na počest zemřelých

Fieldset
Gijon, Španělsko
Autor stavby
Alfredo Estebanez Garcia a Eduardo Garcia

Přihláste se k odběru novinek

Prihlásiť sa k newsletteru

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Přihláste se k odběru novinek

Přihlásit se k newsletteru

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli

Sto se podporou Britského pavilonu aktivně účastní La Biennale di Venezia 2021

Autor: stoadministrator
6. 7. 2021
V italských Benátkách byl v sobotu 22. května otevřen 17. ročník La Biennale di Venezia 2021. Tématem letošní akce je „How will we play together?“ a hlavní instalaci na toto téma vytvořilo pět architektů. Bienále má tři hlavní pilíře: hlavním je mezinárodní výstava architektů, významnou roli hrají i prezentace jednotlivých států. Součástí architektonického La Biennale di Venezia 2021, které probíhá až do 21. listopadu 2021, je také řada doprovodných akcí ve městě. Návštěvníci si mohou vybrat z akcí zaměřených na vzdělávání, mladé architekty, poválečnou architekturu, výstavy orientované na konkrétní města či místa, renovace atp.

Na benátském architektonickém bienále 2021 nechybí ani koncern Sto. O formách prezentace značky Sto na tomto setkání světové architektury hovoří s redakcí StoInspires Richard Walker, šéf oddělení Řízení mezinárodních projektů ve společnosti Sto.

 

Ve společnosti Sto se zabýváte spoluprací s mezinárodními architekty už dlouhou řadu let. Proč Sto sponzoruje toto bienále architektury a jaký význam má pro Sto benátská výstava?

La Biennale di Venezia se koná každé dva roky a letos je to už potřetí, co společnost Sto tuto akci formou sponzorství některého z národních pavilonů podpořila. Dvakrát jsme podporovali německou účast, letos to je Britský pavilon. Pro mnoho významných mezinárodních architektonických firem je tato výstava klíčovým projektem, který funguje jako tmelící prvek v jejich podnikání. O rozsahu akce svědčí i skutečnost, že do centrální výstavy je letos zapojeno 117 architektů nebo týmů architektů ze 46 zemí, celkově se na bienále prezentuje až 63 států.

 

Takže počínaje rokem 2016 se Sto formou sponzoringu angažuje v tématech, o nichž se diskutuje na největší světové výstavě architektury?

Rozhodně. La Biennale di Venezia mění každý ročník své zaměření: jeden rok je to celé o umění, v dalším se diskutuje o architektuře a stavebnictví, urbanismu a všech souvisejících tématech. Na bienále je vždy jedno hlavní téma a každá ze zemí má pak své dílčí téma. Tematické zaměření příslušné země pak organizuje jeden nebo více kurátorů, jmenovaných jednotlivými státy. Značka Sto byla v roce 2016 sponzorem Německého pavilonu na 15. architektonickém bienále v Benátkách. Tématem tehdejší německé účasti na bienále bylo „Making Heimat“, které se zabývalo následky uprchlické krize. V roce 2016 bylo kurátorem Německého pavilonu, tedy organizátorem německé účasti, „Německé muzeum architektury“ (DAM) z Frankfurtu nad Mohanem. Pro „Making Heimat“ byly ve fasádě památkově chráněné budovy vytvořeny velké otvory, které představovaly „otevření“ Německa světu. Na konci výstavy byly tyto otvory ve fasádě pod vedením Antonia Romana ze společnosti Sto Italy zaceleny prostřednictvím udržitelných výrobků Sto. Podstatou sdělení byla „dokonalá renovace“.

 

V roce 2018 bylo tématem Německého pavilonu na bienále „Unbuilding Walls“

Správně. Kurátorem bylo architektonické studio „GRAFT Gesellschaft von Architekten mbH“ z Berlína společně s paní Marianne Birthlerovou. Marianne byla od roku 2000 do března 2011 spolkovou komisařkou, zodpovědnou za dohled nad vedením záznamů východoněmecké Stasi. „Unbuilding Walls“ však nebylo primárně o Berlínské zdi. Jednalo se o nejrůznější společensko-geografická rozdělení: Irsko vs. Severní Irsko, Izrael vs. Palestina atd. Architektonické bienále v Benátkách je tedy nejen o udržitelnosti při budování, ale také o udržitelnosti soužití, vědomých rozhodnutích a způsobu, jakým jsou přijímány. Jedno podmíněně ovlivňuje druhé. Samozřejmě je také velmi důležitá společenská zodpovědnost. I prostřednictvím účasti společnosti Sto na bienále tak podporujeme udržitelný rozvoj společnosti a stavebnictví.

 

Sto je již řadu let součástí „Globálního paktu OSN“, nadnárodní iniciativy, která definuje deset principů v oblasti lidských práv, pracovních standardů, ochrany životního prostředí a boje proti korupci.

Ano. Kromě toho Sto organizuje své aktivity v oblasti udržitelnosti pomocí 17 cílů udržitelného rozvoje, přijatých OSN v roce 2015. Z těchto 17 cílů OSN se Sto zaměřuje zejména na šest oblastí:

- podpora zdravého života a pohody pro všechny lidi všech věkových skupin,

- trvalý inkluzivní a udržitelný hospodářský růst s plnou a produktivní zaměstnaností a důstojnou prací pro všechny,

- budování odolné infrastruktury, podpora inkluzivní a udržitelné industrializace a podpora inovací,

- města a obce by měla být bezpečná, odolná a udržitelná,

- zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu,

- rozvíjet opatření související se změnou klimatu a jejími dopady.

Všechny tyto cíle jsou už roky v centru pozornosti benátského bienále architektury.

 

Mottem společnosti Sto byla a je po desetiletí idea „Výstavby se svědomím“.

Je to tak. A dokonale to sedí. Bienále architektury pojednává o výměně názorů na výstavbu a také o tom, jak se vypořádat s udržitelnými sociálními problémy. Jak budeme spolu žít způsobem, který v budoucnu šetří zdroje? V jakých budovách? V jakých oblastech? Jak bude vypadat soužití? Jak budeme spolu žít způsobem, který zachovává ekologické a sociální hodnoty? Ve vesnicích, ve městech, v bytových domech, v rodinných domech, v továrnách, v kancelářských budovách, na univerzitách, v kulturních institucích, v parlamentech – to je jen několik příkladů.

 

A jakou podobu má sponzorství Sto na letošním bienále v Benátkách?

Letos poprvé sponzorujeme Britský pavilon. Vycházíme z toho, že většina velkých světových architektonických kanceláří má sídlo v Londýně. A naše sponzorství v Britském pavilonu nám dává dobrou příležitost se jim představit.

 

Jaké je motto Bienále architektury 2021?

Mottem celého letošního bienále architektury je „Jak budeme spolu žít?“ Britský pavilon převzal toto téma společně s ostatními státy a odvodil z ní ideu své letošní prezentace v podobě „Zahrady soukromých rozkoší“. Tuto myšlenku si vypůjčil od světově proslulého holandského malíře rané renesance Hieronyma Bosche a jeho nejznámějšího a nejvýznamnějšího díla. Britský pavilon s podporou ze strany Sto diskutuje o tom, jak lze navrhnout veřejný prostor. Jde o otázku rychlého začlenění někdejšího veřejného prostoru do soukromého vlastnictví ze strany firem nebo soukromých osob. Reprezentanti britské účasti na bienále se ve svém pavilonu snaží zahájit diskusi o tom, jak se tyto dvě strany mohou setkat a lépe spolupracovat, aby z toho nakonec měli prospěch všichni.

 

Je společnost Sto schopna přispět do diskuse z hlediska obsahu?

Samozřejmě. Diskutovali jsme o tomto tématu se zástupci British Council a oběma kurátorkami Britského pavilonu – Manijeh Verghese a Madeleine Kessler z architektonického studia „Unscene Architecture. Prostřednictvím „Dílny Sto“ jsme pak připravili řadu akcí. První diskusní kolo se konalo 24. března 2021 a jeho ideou bola otázka: „Můžeme spolu žít?“, v květnu bylo tématem naší další akce „Im materiality“. To byla hra se slovy o „materialitě“ (fasádních ploch). Akce se jmenovala: „Dílna Sto a British Council prezentují Im | materiality v Zahradě soukromých rozkoší“.

 

Jaké další výsledky může Sto dosáhnout na benátském bienále?

S logem Sto jsme prezentováni na oficiální domovské stránce Britského pavilonu jako sponzor. Naše logo je také vidět na pozvánce a výstavním plakátu Britského pavilonu a v oficiálním propagačním videu Britského pavilonu. Do poloviny června mělo na YouTube zhruba 90 000 zhlédnutí. V souvislosti s debatou o udržitelnosti jsme také vidět na sociálních sítích.

 

Odhodlaně a zřetelně dáváme najevo, že děláme to, co říkáme. Konkrétně, že aktivně podporujeme debaty o udržitelnosti a společenských výzvách v oblasti budov, urbanismu a sociální interakci a plně se do nich také zapojujeme.

 

Bienále architektury je o svědomité výstavbě, o „Výstavbě se svědomím.“ O globální výměně názorů. Na toto motto se po desetiletí zaměřuje firemní filozofie společnosti Sto. Bienále architektury má v běžných letech kolem 500 000 návštěvníků. Letos je samozřejmě výměna většinou virtuální. Ale je to bez ohledu na okolnosti ideální mezinárodní fórum s proaktivní účastí 63 zemí, které prezentují barvy udržitelnosti a sociální odpovědnosti.

 

Přihláste se k odběru novinek

Přihlásit se k newsletteru

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Prihláste sa k odberu noviniek

Prihlásiť sa k newsletteru

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli