Důstojné místo posledního rozloučení
Klasický pohřební rituál, kdy je zesnulý jeden nebo dva dny vystaven ve svém domě, už známe v Evropě jen z historických obrazů nebo filmů. Ten umožňoval všechny formy rozloučení - úřední, soukromé, intimní, sólo, v páru, nebo v malých skupinách. Budova pohřebního ústavu Velatorio de Jove v pobřežním městě Gijón ve španělské Asturii je postavena plně v duchu této tradice. S tímto cílem navrhovali autoři projektu i vnitřní prostory obřadní síně - ty podporují a dovolují všechny jednotlivé formy truchlení a posledního rozloučení v jeho nezkreslené a otevřené podobě.
Funkční smuteční obřadní síň
Budova, která je zapuštěná v jižním svahu a je téměř 80 metrů dlouhá, vypadá při pohledu ze silnice jako přízemní budova. Nad čtyři metry vysokým terénním navýšením ústí do přístavu velkorysé prosklení. Žádný náboženský symbol nenaznačuje skutečnou funkci budovy. Nápovědou je pouze nenápadný štít pohřebního ústavu blízko vjezdu vozidel v zadní části budovy a vyšší část objektu s parkovištěm. Až odtud, přibližně deset metrů nad úrovní ulice, odhalí budova svůj střešní prostor. Návštěvník vstupuje dovnitř vzadu, prostřednictvím věže ve tvaru krychle, ve které jsou výtah a schody. Za vchodem pak prochází velkým foyer. Poté se náhle ocitne v síni působivé délky, která se otevírá do obou stran. Celá jižní fasáda haly, která je rozdělena na dvě funkční oblasti, se velkoryse otevírá pohledem na městský přístav. V levé části je zóna pro občerstvení, napravo začíná asi 50 metrů dlouhá pasáž, která je rozdělena střešními nosníky a pěti skupinami sedaček, uspořádaných v pravidelných intervalech. Každá z nich označuje vstup do malého, intimního prostoru, jehož součástí je uzavřené atrium, šatna, WC, dva pokoje s čalouněnými sedadly pro pozůstalé a místnost s rakví.
Zesnulý zde zůstává jeden nebo dva dny. Vlastní pohřeb se pak koná na hřbitově. Architektům se podařilo dát veřejnému prostoru nejen tichou důstojnost, ale také příjemnou prostornost a přiměřenou intimitu. Velké a menší místnosti čerpají svou kvalitu z jednoduchosti a poklidu, dokonalé konstrukce a kontrastu světlých a tmavých ploch.
Denní světlo je vzrušující a navozuje efektní akcenty, využívá přitom světlíky, nádvoří a stínění. Koncepce umělého osvětlení podporuje zónování, strukturování a zvýraznění různých oblastí jak uvnitř, tak i venku. Současně se tady mohou pozůstalí loučit až s pěti zesnulými. Smuteční hosté proto nejsou v tomto prostorném interiéru nutně osamoceni. A pouze ti, kteří to chtějí nebo snesou, vstoupí do "vnitřního kruhu". A i tady si mohou pořád vybrat, zda se podívají na otevřenou rakev nebo ne. Koneckonců, rozloučení není otázkou denominace, a tak slouží tato budova jako nabídka žijícím a na počest zemřelých
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
TweetO aktivitách Sto na podporu architektury
Právě v roce 2000 se začala psát historie mezinárodních konferenci ECOLA (European Conference of Leading Architects) a ocenění ECOLA Award, které po celou dobu organizuje koncern Sto společně se Spolkovým svazem pro stavby a fasády, který je členem Svazu německého stavebnictví. Ceny ECOLA Award se udělují za nejvýznamnější nové stavby nebo rekonstrukce v Evropě, realizované v posledních letech, „které jsou jako celek nebo částečně charakteristické použitím omítek na fasádě nebo v interiérech". Zatím poslední osmý ročník se uskutečnil v roce 2015, kdy v prvním kole nominovalo 20 předních evropských architektů za své země celkem 149 staveb, ve druhém kole pak pětičlenná jury vybrala vítěze dvou hlavních kategorií – „Modernizace/Renovace/Přestavba“ a „Novostavby“. Ukázky vítězných prací ECOLA Award 2015 najdete na www.ecola-award.eu. Vyhlášení devátého ročníku ECOLA Award se předpokládá v průběhu roku 2019.
Milníkem byl i rok 2005, kdy byla založena nadace Sto Stiftung. Posláním této neziskové nadace je pomáhat růstu nové generace odborníků v oblasti stavebnictví a architektury a podporovat je na jejich cestě k úspěšné kariéře. Koncept nadace spočívá v přesvědčení, že znalosti - a to jak jednotlivců, tak i komunit - jsou zásadní pro individuální a společný úspěch. Vysoce kvalifikovaní architekti byli vždy jedním z klíčů úspěchu Sto. Jsou to oni, kdo jsou zodpovědní za to, že vysoce kvalitní výrobky a systémové komponenty ze Sto se úspěšně přeměňují na konečný produkt na staveništi. Ruku v ruce s architektonickou komunitou se koncern Sto v průběhu mnoha let vyvíjel v to, co je dnes - a Sto je za to architektům samozřejmě vděčný. Činnosti nadace Sto Stiftung je tak třeba vnímat v tomto kontextu. Její poslání je zaměřeno na rozvoj nových talentů v oblasti stavebnictví a architektury - což znamená, že nadace pomáhá mladým lidem, kteří jsou nadaní a ambiciózní, ale kteří také mohou zvažovat předčasné ukončení jejich odborné přípravy kvůli složitým finančním okolnostem. Nadace je finančně podporuje a prostřednictvím svých finančních prostředků už pomohla mnoha mladým talentům zahájit svou kariéru. Jak ukázaly poslední roky, je pomoc nadace stále více potřebná a poptávaná. A proto Sto a zakládající rodina stále zvyšují rozpočet na financování. Rok 2018 je v tomto ohledu pro nadaci opět velmi důležitý - čtyři rodiny Stotmeisterů letos výrazně navýšily objem finančních prostředků, které jsou k dispozici pro misi Nadace Sto Stiftung. V roce 2018 je tak pro národní a mezinárodní projekty určeno až 900 000 Eur. Program nadace zahrnuje i letos řadu mezinárodní projektů, a to jak tradičních, tak i nových. V oblasti architektury bude například Univerzita v Madridu od roku 2018 připojena k šesti univerzitám ve Stuttgartu, Praze, Grazu, Miláně, Londýně a Paříži, kde se konají prestižní November Talks, tedy přednášková série, ve které světoznámí architekti přinášejí před studentským publikem cenné pohledy na svou práci.
Cyklus “November Talks” (Listopadové promluvy) už 13. rokem organizuje právě nadace Sto-Stiftung na od letošního roku sedmi předních evropských školách architektury ve Stuttgartu, Štýrském Hradci, Miláně, Paříži, Londýně, Madridu a Praze. Zatím poslední třetí pražské „November Talks“ se uskutečnily v průběhu listopadu 2017 na půdě Fakulty architektury a byly věnovány čtyřem vynikajícím architektům ze tří různých zemí. Jejich práce na světové architektonické scéně představuje pozoruhodné spojení různých kultur a jejich realizované stavby, teoretické publikace a výukové aktivity přesahují hranice regionu, v němž začínali anebo ve kterém dnes působí. Letošní pražské November Talks se uskuteční 5., 12., 19. a 26. listopadu 2018 v přednáškovém sále Gočár na Fakultě architektury ČVUT a jejich společným tématem jsou VIZE (VISIONS).
Všechny projekty se úzce týkají i České republiky. Naši tvůrci jsou součástí mezinárodního ocenění ECOLA Award, český zástupce byl členem nominační jury i v zatím posledním ročníku 2015. A je dobrou zprávou, že Fakulta architektury ČVUT v Praze je jednou ze sedmi evropských škol architektury, na nichž se konají prestižní November Talks. Pevné místo má i Sto journal pro architekty [ark], který přináší pestrou směsici informací, realizovaných objektů a rozhovorů ze světa tuzemské i mezinárodní architektury.
