Důstojné místo posledního rozloučení

Důstojné místo posledního rozloučení

Autor: stoadmin
8. 1. 2019
Pro pohřební službu Velatorio de Jove postavili architekti Alfredo Estebanez Garcia a Eduardo Garcia Diaz v Gijonu ve Španělsku jednoduché, ale důstojné místo posledního rozloučení. To je navrženo zcela v duchu tradičního domácího rozloučení se zesnulým. Je to nabídka pro pozůstalé, aby se s nebožtíkem rozloučili potichu, nebo s pohřebním obřadem. Realizace specifických požadavků na stavbu tohoto druhu je řešena z architektonického hlediska zvláště zajímavým způsobem.

Klasický pohřební rituál, kdy je zesnulý jeden nebo dva dny vystaven ve svém domě, už známe v Evropě jen z historických obrazů nebo filmů. Ten umožňoval všechny formy rozloučení - úřední, soukromé, intimní, sólo, v páru, nebo v malých skupinách. Budova pohřebního ústavu Velatorio de Jove v pobřežním městě Gijón ve španělské Asturii je postavena plně v duchu této tradice. S tímto cílem navrhovali autoři projektu i vnitřní prostory obřadní síně - ty podporují a dovolují všechny jednotlivé formy truchlení a posledního rozloučení v jeho nezkreslené a otevřené podobě.

 

Funkční smuteční obřadní síň

Budova, která je zapuštěná v jižním svahu a je téměř 80 metrů dlouhá, vypadá při pohledu ze silnice jako přízemní budova. Nad čtyři metry vysokým terénním navýšením ústí do přístavu velkorysé prosklení. Žádný náboženský symbol nenaznačuje skutečnou funkci budovy. Nápovědou je pouze nenápadný štít pohřebního ústavu blízko vjezdu vozidel v zadní části budovy a vyšší část objektu s parkovištěm. Až odtud, přibližně deset metrů nad úrovní ulice, odhalí budova svůj střešní prostor. Návštěvník vstupuje dovnitř vzadu, prostřednictvím věže ve tvaru krychle, ve které jsou výtah a schody. Za vchodem pak prochází velkým foyer. Poté se náhle ocitne v síni působivé délky, která se otevírá do obou stran. Celá jižní fasáda haly, která je rozdělena na dvě funkční oblasti, se velkoryse otevírá pohledem na městský přístav. V levé části je zóna pro občerstvení, napravo začíná asi 50 metrů dlouhá pasáž, která je rozdělena střešními nosníky a pěti skupinami sedaček, uspořádaných v pravidelných intervalech. Každá z nich označuje vstup do malého, intimního prostoru, jehož součástí je uzavřené atrium, šatna, WC, dva pokoje s čalouněnými sedadly pro pozůstalé a místnost s rakví.

Zesnulý zde zůstává jeden nebo dva dny. Vlastní pohřeb se pak koná na hřbitově. Architektům se podařilo dát veřejnému prostoru nejen tichou důstojnost, ale také příjemnou prostornost a přiměřenou intimitu. Velké a menší místnosti čerpají svou kvalitu z jednoduchosti a poklidu, dokonalé konstrukce a kontrastu světlých a tmavých ploch. 

Denní světlo je vzrušující a navozuje efektní akcenty, využívá přitom světlíky, nádvoří a stínění. Koncepce umělého osvětlení podporuje zónování, strukturování a zvýraznění různých oblastí jak uvnitř, tak i venku. Současně se tady mohou pozůstalí loučit až s pěti zesnulými. Smuteční hosté proto nejsou v tomto prostorném interiéru nutně osamoceni. A pouze ti, kteří to chtějí nebo snesou, vstoupí do "vnitřního kruhu". A i tady si mohou pořád vybrat, zda se podívají na otevřenou rakev nebo ne. Koneckonců, rozloučení není otázkou denominace, a tak slouží tato budova jako nabídka žijícím a na počest zemřelých

Fieldset
Gijon, Španělsko
Autor stavby
Alfredo Estebanez Garcia a Eduardo Garcia

Přihláste se k odběru novinek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli

Hotel „Zur Noll“ Jena: plastická fasáda propojuje okna zvlněnými závěsy

Autor: e.papcunova@sto.com
17. 3. 2020
Tvůrčí idea byla díky odvaze klienta, instinktu architektky a plastickým fasádním prvkům implementována velmi přesně. Veselý, živý vzhled velké fasádní plochy v kombinaci s masivní protipožární ochranou? Pro architektku Sabine Walther to nepředstavovalo žádný rozpor. V ulice Unterlauengasse v proslulém univerzitním městě Jena vytvořila novou fasádu, která i přes řadu náročných požadavků vyzařuje svou vlastní zvláštní estetiku. Celou budovu zdobí oblé hrany a vlnité fasádní prvky.

Hostinec s restauraci „Zur Noll“, který tady existoval od roku 1864, spojoval restauraci a ubytovací služby. V roce 2016 bylo rozhodnuto o rozšíření kapacity hotelu o novou budovu. Architektka z Jeny Sabine Walther byla pověřena návrhem nové budovy, která by přidala ke stávajícím 22 hotelovým pokojům dalších 23 nových.

 

Pět výzev pro architektku

Před architektkou Sabine Walther stálo na začátku projektu pět hlavních výzev. Musela integrovat architekturu novostavby do historického starého města Jeny a zapracovat požadavky na protipožární zeď na jižní straně fasády, nutné bylo zajistit i přístup hasičským vozům na nádvoří hotelu. Oříškem byla také velká plocha fasády, u níž bylo potřeba navzdory velké délce fasády vytvořit jedinečný designový jazyk.

 

Jena Facade Award je i oceněním spolupráce autora s městským architektem

Oblast na okraji historického města se vyznačuje původními domy někdejších měšťanů a řemeslníků. Poradní komise pro architekturu, urbanismus a památkovou péči města Jena proto ovlivnila plánování hned od začátku. Nová rohová budova měla být dobře integrována do stávajícího souboru památek a měla odpovídat celkovému charakteru čtvrti. Před architektkou stály i další překážky, které bylo potřeba překonat: založení nové čtyřpodlažní budovy bylo obtížné, protože podklad tvořil říční štěrk. Průchod musel navíc otevřít nádvoří hasičským vozům a jižní fasáda musela splňovat požadavky na protipožární zeď. Díky odvaze klienta a instinktu architektky se podařilo projít těsným korzetem předpisů, požadavků a potřeb a vytvořit architekturu, která propojuje minulost se současností. Provozovatelku hotelu Michaelu Jahn, která jako klientka díky projektu zdvojnásobila svou ubytovací kapacitu, potěšila také skutečnost, že její nová budova získala i díky úspěšné spolupráci s městským architektem Matthiasem Lermem ocenění Jena Facade Award.
 

Architektura Nové objektivity ve spojení s možnostmi fasádních plastických prvků StoDeco

„Vlnky vzešly z nápadu vzít okenní záclony jako vstupní tvar a spojit je s okenními pásy.“ říká Sabine Walther k možnostem, které moderní stavební materiály nabízejí. „Záclonové vlnky“ byly vytvořené z nehořlavého minerálního materiálu Verolith® podle vzoru, který architektka navrhla. Takto vzniklé plastické fasádní prvky StoDeco pak už jen stačilo upevnit na povrch tepelně izolačního fasádního systému StoTherm Classic a natřít fasádní barvou.
 

Své přednosti prokázal na novostavbě i odvětrávaný fasádní systém StoVentec R, který je instalován na stropním podhledu průjezdu do nádvoří. Jednak vyřešil povrchovou nerovnost podhledu (40 cm), jednak umožnil architektce propojit fasádní omítku s omítkou na stropním podhledu.

 

 

Vyžádejte si zdarma vzorky StoDeco prvků z Verolithu

Lepší jednou vidět než stokrát slyšet – zaregistruje se na www.sto.cz/fasady a my vám zdarma pošleme ukázku StoDeco prvků z minerálního granulátu Verolith.

Informace o projektu

Objekt: Novostavba budovy hotelu „Zur Noll“, Jena, Německo
Místo: Unterlauengasse 2, Jena
Architekti: Sabine Walther, Jena
Kompetence firmy Sto:

fasádní zateplovací systém StoTherm Classic® a StoTherm Classic® S1

masivní minerální fasádní prvky StoDeco

předsazený odvětrávaný fasádní systém s omítkou StoVentec R
Realizace: Neubauer Maler und Fußboden GmbH, Bad Berka

Fotografie: Christian Günther, Lipsko

Fieldset
Novostavba budovy hotelu „Zur Noll“, Jena, Německo
Unterlauengasse 2, Jena
Autor stavby
Sabine Walther, Jena

Přihláste se k odběru novinek

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Prihláste sa k odberu noviniek

Formulár sa odosiela, počkajte prosím...

Sdílejte článek se svými přáteli