Centrum psychiatrické rehabilitace v Bolzanu zdobí drážkována lineární fasáda s texturou StoSignature
Centra komunitní psychiatrie jsou jedním z pilířů v péči o duševní zdraví
Nové Centro di riabilitazione psichiatrica v severoitalském Bolzanu je zdravotnickým zařízením, jehož cílem je vytvořit společenství, ve kterém mohou obyvatelé, pacienti a pečovatelé pracovat společně na péči o dlouhodobé duševní zdraví. Jako všude, i tady je část duševně nemocných schopna žít (různě dlouhou dobu) mimo psychiatrická zařízení, ale přesto vyžaduje komplexní péči, kterou mohou poskytnout pouze podobná centra komunitní psychiatrie. Budova tak kalibruje spektrum vnitřních i venkovních prostor s cílem vytvořit prostředí spolupráce a duševní pohody. Centrum s nezávislou chráněnou bytovou jednotkou se nachází v obytné čtvrti Bolzano-Gries, která leží na západ od historického centra města a řeky Talvery. Budova je tvořena základnou s obdélníkovým půdorysem, do kterého jsou umístěny dva samostatné třípodlažní svazky. Ty vytvářejí vnitřní nádvoří, otevřená k obloze a přemostěná terasami.
Prolomení bariér a posílení vztahu centra a čtvrtě
Zakladatelé studia MoDus Architects z Brixenu, Matteo Scagnol a Sandy Attiaová, chtěli při projektování centra prolomit tradiční psychologické a fyzické bariéry, které jsou spojeny se zařízeními duševního zdraví. Na velmi viditelném místě, podél hlavní ulice čtvrti, používá centrum slovník spojený ne s institucionálními, ale s rezidenčními projekty. Velkorysé nádvoří ve vstupní zóně s přímým vstupem z ulice dovoluje přístup ke všem veřejným funkcím, umístěným v přízemí, a navíc vytváří v koncentrované okolní zástavbě tolik potřebné místo k uvolnění. Prostor slouží i jako neformální platforma pro setkávání a podporu obyvatel střediska a jejich rodin. Silný vztah mezi centrem a celou čtvrtí byl také jednou z hlavních zásad návrhu. Při navrhování fasády, barev, povrchů a materiálů byly inspirací budovy, typické pro celou městskou čtvrť Bolzano-Gries. Cílem bylo opět posílení vzájemného vztahu centra a městské čtvrtě.
Energeticky úsporný objekt s fasádním zateplovacím systémem Sto
Pečlivé rozpočtové plánování umožnilo, aby stavba s energetickým koeficientem 16kWh/m²a spadala pod druhou nejvyšší kategorii italských energetických certifikací (CasaClima A, v Itálii nazývané také jako "třílitrové domy", protože objekty v této kategorii vyžadují max. 3 litry nafty nebo 3 kubíky plynu na metr čtvereční ročně). Solární panely, sálavé vytápění a chlazení ve stropech spolu s efektivní obálkou budovy přispívají k cenově dostupnému a snadno udržovatelnému a energeticky vyspělému objektu. Pro zateplení jsou použity fasádní zateplovací systémy StoTherm Vario a StoTherm Mineral, vzhledu fasády dominuje kromě barev drážkovaná lineární omítka StoSignature s texturou Linear 30.
Lineární drážkovaná textura StoSignature
Pro místní realizační firmu amac-bau-service bylo jedním z klíčových zadání právě správné provedení této drážkované omítky. Za prvé bylo důležité zabránit vodě, aby z drážek odtékala a tím chránit fasádu před poškozením mrazem. Za druhé bylo potřeba ručně srovnat omítkové drážky s úrovní okenních parapetů. Z toho důvodů realizační firma vyvinula a využívala speciální pomůcku, díky které se daly realizovat drážky po obvodu celé budovy a bez jakýchkoliv přerušení. Špičkové řemeslo a materiály charakterizují celý projekt. I díky spolupráci se specialisty firmy Sto vzniklo působivé řešení obtížného úkolu – „táhnout“ lineární drážkovanou texturu po celé ploše budovy a současně ji udržet v přesně stanoveném náklonu.
Architekt
MoDus Architects, Brixen, Itálie
Matteo Scagnol a Sandy Attiaová
Místo
Bolzano, Itálie
Termín výstavby
2014
Kompetence Sto:
StoTherm Vario/StoTherm Mineral
Textura: Linear 30 s minerálními maltami a nátěrem
Realizace
amac-bau-service, Bolzano, Itálie;
Iobstraibizer s.r.l., Trento, Itálie
Fotografie
René Riller
Přihláste se k odběru novinek
Prihlásiť sa k newsletteruPřihláste se k odběru novinek
Přihlásit se k newsletteruSdílejte článek se svými přáteli
Tweet
Skládaná fasáda pro novou uměleckou univerzitu
Soukromá univerzita Antona Brucknera pro hudbu, drama a tanec se nachází na kopci nad městem. Jaká byla vaše představa integrace budovy do okolí z hlediska územního plánování?
Naším cílem byla budova, která svým vzhledem připomene umělecké využití, ale která také dokonale zapadne do okolního prostředí. Zakřivená, organicky tvarovaná budova je jako socha nebo zhmotnění zvuku v parku. Leží v zatáčce ulice Hagenstraße a otevírá pohled na krásné staré stromy. Chtěli jsme využít zvláštnosti lokality - krásnou přírodu – a nabídnout ji samotným studentům. Proto si budova ve směru od ulice chrání přístupy. Směrem do parku je štíhlá a dovoluje přístup dennímu světlu. K dispozici je také venkovní schodiště, které může být využito pro koncerty pod širým nebem. Pro představu, jaká je velikost budovy: obložena je 365 prvky se světlých lamel, které propojují objekt s okolními stromy. Svébytnost a zvláštnost je hmatatelná i v interiéru – vnitřek je proměnlivý a je z něj vždy nádherný výhled na město, přírodu a horu Pöstlingberg. jsou to živé, světlem zaplavené a tekoucí prostorové sekvence s mnohonásobnými vizuálními vztahy. To znamená, že samotná budova působí jako zhmotnění zvuku, jako rezonanční „dutina“, která vzrušuje a inspiruje.
Lamelová fasáda je nejvýraznějším prvkem budovy. Z čeho vycházel váš návrh a jak byl realizován?
Lamelový šat na fasádě byl důležitým faktorem už v soutěži. Lamely poskytují nejen stínění, ale dávají stavbě lehkost a zvláštní hudební charakter. Vypadají jako na struny hudebního nástroje a obklopují budovu jako jemný závěs. V důsledku toho se zdá, že stavba je spojena s krajinou a okolními stromy. Kromě toho se lamely využívají pro ovládání světla v interiéru. V zimních měsících zachytávají postranní sluneční záření a směřují světlo hluboko do budovy, takže po celý rok zajišťují příjemný osvit místností. Nicméně, to, co vypadá tak lehké a snadné na papíře, je výzvou při realizaci. Zaoblené rohy a šikmé povrchy byly provedeny předsazeným zateplovacím systémem. Po dokončení pláště byly na fasádu umístěny dřevěné prefabrikované sendvičové panely s již nainstalovanými okny a finální povrchovou úpravou. Držáky lamel byly nainstalovány předem na dřevěné panely, takže samotná montáž lamel byla pak záležitostí několika týdnů. Další optickou hloubku dostal povrch fasády pomocí techniky úpravy povrchu štětcem, kterou realizační firma použila při aplikaci omítky. V závislosti na výskytu světla se tak na fasádě objevují nové jemně zrnité struktury.
Jaký má význam jemný jednobarevný odstín na fasádě této futuristické budovy?
Od začátku jsme viděli budovu zabalenou v jasných lamelových šatech. Za lamelami umístěná, o odstín tmavší omítka ve vertikálních pruzích, to ještě zvýrazňuje. Okna vypadají, jako by byly skryté za "šaty". Velmi světlé a decentní barvy posilují, podle našeho názoru, výrazné formy struktur a dávají budově lehkost a půvab.
Zvláštností budovy je přenos stínohry, vzniklé světelnými interakcemi, na vnitřní stěny a schodiště. Co je za tím?
Ve společných prostorách foyer „hraje“ budova podle návrhů umělců Iris Andraschekové a Huberta Lobniga. Jako součást projektu „Umění při stavbě“ jsme se v jury rozhodli pro tento nápad, protože obohacuje foyer univerzity s velkým citem a eleganci. Stěny jsou ručně malované v různých matných a lesklých odstínech bílé. Nátěry a stíny pak dávají vnitřním prostorám hloubku a vitalitu.
